Jaké máme vjemy
Forma vjemů se může lišit a být odlišná pro každý organismus. Zjednodušeně se dají rozdělit na vjemy z vnějšího (exoreceptory) a na vjemy z vnitřního prostředí (interoceptory). Vjemy z vnějšího prostředí jsou například koncentrace určitých látek, přítomnost světla, nebo vlnění vzduchu.
Co patří do smyslové soustavy
Smyslové orgány poskytují nervové soustavě informace o změnách vnějšího a vnitřního prostředí člověka.Zrak. Struktura oční koule (Hanzlová, Hemza, 2014).Sluch a vestibulární aparát. Přehled sluchověrovnovážného ústrojí (Hanzlová, Hemza, 2014).Čich.ChuťHmat a kůže.Propriosenzory.
Co je to smyslový vjem
Vjem, patřící mezi poznávací (kognitivní) psychické procesy, je celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince. Je to spojení mezi naším vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků, vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní rozpoznat o co se jedná.
Na co reaguje sluch
Ucho zachycuje kmitání molekul vzduchu, které vzniká pohybem těles. Kromě funkce slyšení pomáhá sluch orientovat se v prostoru a lokalizovat objekt, vydávající zvuk. Lidský sluch je schopen vnímat zvuky o frekvencích mezi 20 Hz a 20000 Hz, zvuky přesahující 120dB mohou působit již bolestivě.
Na jaké podněty reaguje čich
Čich je jeden ze smyslů. Je to schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě (obvykle ve velmi nízkých koncentracích). Tento vjem se pak označuje jako vůně. Čich velmi úzce souvisí s chutí, i jejich receptory jsou si podobné, u nižších živočichů tyto orgány zcela splývají.
Na jaké podněty reaguje zrak
Zrak je nejdůležitější z našich pěti smyslů – přivádí do mozku více než 75% všech podnětů z okolního prostředí a na zpracování informací z něj se podílí kolem 60% celé mozkové kůry. Zrakové ústrojí člověka je citlivé na elektromagnetické vlnění o vlnové délce 400 – 700nm.
Jaké máme receptory
Podle lokalizace a působeníSomatické exteroreceptory; dálkové, distanční, telereceptory; kontaktní proprioreceptory. ve svalech, šlachách, kloubech; vestibulární;Útrobní visceroreceptory; interoreceptory; angioreceptory;
Jak dělíme počitky
Druhy počitků:
zrakové (barvy) sluchové (tóny, šumy) čichové (vůně, zápachy) chuťové (sladká, kyselá, hořká, slaná)
Co jsou to smysly
Zrak, sluch, hmat, čich a chuť je pět smyslů, díky kterým vnímáme barvy a světlo, tóny, šelesty a zvuky, teplo, chlad, bolest, ale také svou polohu, vůně a chutě. Ale není to vždy tak jednoduché. Na mnoha našich vjemech se může podílet i několik smyslů dohromady.
Jak člověk slyší
Zvuk, který prochází zvukovodem naráží do bubínku, ten se rozechvěje a vibrace přenáší přes kladívko, kovadlinku a třmínek do hlemýždě. Tam na vibrace reagují smyslové buňky, které informace o zachyceném zvuku vedou pomocí sluchového nervu k dalšímu zpracování do mozku.
Kdo má lepší čich
Čich u živočichů
Velmi dobrý čich mají motýli, žraloci a šelmy – psi mají možná nejostřejší čich ze všech živočichů.
Co Vnimame Cichem
Čich nám umožňuje vnímat různé vůně a pachy. Důležitou roli však hraje i při vnímání chuti jídla a nápojů, při sociálních interakcích (vzájemném kontaktu mezi lidmi), v sexuálním chování apod.
Proč se dělá šedý zákal
Šedý zákal vzniká při zakalení čočky. To pak zhoršuje kvalitu a jasnost obrazu, který se promítá na sítnici. Zhoršení zraku pak způsobuje obtíže při čtení či řízení, a dokonce i při sledování výrazu obličeje jiných lidí. V časném stádiu není mnohdy šedý zákal zjevný a onemocnění se proto vyvíjí postupně.
Jak daleko vidí lidské oko
Když kýchne člověk za volantem, ujede při běžné městské rychlosti 14 metrů poslepu. Zdravé lidské oči dovedou odlišit drobné předměty na vzdálenost asi 80 metrů. Světlo svíčky je možné vidět na vzdálenost až 30 km.
Kde je nejcitlivejsi kuze
Vnímaní není shodné na celém povrchu těla. Nejcitlivější jsou konečky prstů a jazyk, rty, nos a čelo.
Co představuji receptory
Receptory jsou vazebná místa, na kterých je identifikován chemický signál sloužící k převodu signálu. Jsou tvořeny bílkovinnými látkami. Tyto látky musí být schopny odlišit správný signál pro danou buňku. Tento signál lze také označit jako první posel, ligand či agonista.
Co je myšlení
Myšlení je v psychologii pojímáno jako nejsložitější kognitivní proces, díky kterému můžeme chápat vztahy mezi předměty a pracovat s jejich mentálními reprezentacemi. Myšlení je tvořeno několika procesy, jedná se o usuzování, posuzování, rozhodování, řešení problémů, tvořivost a tvorbu pojmů a kategorií.
Jak probíhá vnímání
Proces vnímání je složen ze dvou fází:
První z nich je fyziologická a spočívá v přijetí informací z okolí, jejich transformaci a přenos prostřednictvím nervových drah do příslušného centra mozku. Druhé je stadium psychického zpracování, kdy jsou takto prezentované informace uvědomovány a interpretovány.
Jak vidí lidské oko
Jednoduše řečeno, vidění probíhá následovně: lidské oko absorbuje světlo z okolí, které je shromážděno na rohovce. To vede k prvotnímu optickému vjemu. Poté tento obraz každé oko přepošle pomocí zrakového nervu do mozku ke zpracování, výsledkem je to, čemu říkáme „vidění“. Světlo je základem všeho, co vidíme.
Co zesiluje zvuk
Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrné silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval).
Proč se člověk slyší jinak
Vlastní hlas vnímáme díky systému vnitřního ucha jinak, než jak ho slyší naše okolí. Podle Williama Hartmanna z Michiganské univerzity vlastní hlas vnímáme dvěma způsoby. Jednak jej slyšíme jako hluk okolí. V tom případě jde zvuk skrze naše vnější, střední a vnitřní ucho, kde jej zpracujeme.
Kterou část oka postihuje šedý zákal
Šedý zákal je v podstatě jakékoli zkalení oční čočky, uložené ve střední části oka za duhovkou. Čočka je do určitého věku schopna měnit svou optickou mohutnost a tím plnit její hlavní funkci – zaostřovat do dálky i do blízka (akomodace).
Co je horší šedý nebo zelený zákal
I šedý zákal může způsobit slepotu
Přesto nebo spíš právě proto je šedý zákal nejčastější příčinou slepoty na světě vůbec. Zatímco šedý zákal způsobuje podle odhadů WHO zhruba 40 % případů slepoty na celém světě, zelený zákal je zodpovědný za 15 % nevidomých.
Jak vidí savci
Ostatní savci vidí obvykle jako základní barvy jen žlutou a modrou. Mnoho druhů hmyzu, ptáci, plazi nebo obojživelníci ale disponují širší škálou základních barev, než jakou má člověk. Mnozí živočichové vidí například v ultrafialovém světle, což je zcela mimo schopnosti lidského oka.
Co umožňuje vidění za šera
Tyčinka – fotoreceptorická světločivá buňka sítnice oka, protáhlá až vláknitá. Tyčinky jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera.
