Co je to substitut priklad
Pro mnohé lidi jsou takovými substituty například rohlík a houska – je jim v zásadě jedno (i když mezi nimi rozlišují), zda posnídají jedno nebo druhé. V případě substitutů mají indiferenční křivky plochý tvar blížící se přímce. ) je podél nich konstantní a vyjadřuje, v jakém poměru je jeden statek nahrazován druhým.
Co to je substitut
Substitut je zástupné, nahrazující zboží (např. housku můžeme nahradit rohlíkem).
Archiv
Co je komplement příklad
Komplementárními statky jsou např. auta a benzín, párky a hořčice, čaj citrón, káva a smetana apod. Dejme tomu, že ceny aut se nezměnily, a přece zlevněný benzín vyvolal zvýšenou poptávku po autech i po něm samém → posun křivky poptávky po autech zleva doprava. ➢ Benzín je komplement auta.
Co je to komplement a substitut
Substituty – jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho statku má za následek zvýšení poptávky po druhém statku; Komplementy – jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho statku má za následek snížení poptávky po druhém statku.
Archiv
Co to je substituční efekt
Substituční efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším. Jde o posun po indiferenční křivce, zohledňujeme změnu MRSC při zachování stejného užitku.
Co to je komplement
Komplement je cizí slovo (latinského základu) pro doplněk. Používá se zejména v těchto významech: doplněk množiny – množinová operace komplement (svazy) – unární operace na prvcíc [..]
Co patří mezi Komplementy
Komplementy jsou zboží, která se vzájemně doplňují např. auto-benzín. Růst ceny jednoho zboží vede k poklesu poptávaného množství obou zboží.
Co je to mezní míra substituce
Mezní míra substituce (ve spotřebě) udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby se nezměnil jeho užitek. B U1 Mezní míra substituce odpovídá sklon- ku indiferenční křivky.
Jaký je rozdíl mezi individuální a tržní poptávkou
– individuální – poptávka jednoho kupujícího po určitém výrobku nebo službě, – dílčí (tržní) – poptávka všech kupujících z daného regionu po určitém výrobku nebo službě, – celková (souhrnná) – poptávka všech kupujících v daném regionu (státě) po všech možných výrobcích nebo službách.
Co je to MRSE
Sklon linie rozpočtu je roven poměru relativních cen , statků (někdy je označován jako mezní míra substituce ve směně –MRSE) a udává poměr, v němž je možné statky na trhu vyměnit (přesněji poměr " zaměnitelnosti statků při neměnném důchodu).
Co to je mezní užitek
Mezní užitek (Marginal Utility – MU) – vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestli se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. TU = součet MU všech spotřebovávaných jednotek daného statku.
Jaké jsou druhy poptávky
Druhy poptávky: Individuální – poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě Dílčí (mikroekonomie) – poptávka všech lidí z určitého regionu (respektive státu) po statku nebo službě Agregátní/souhrnná/celková (makroekonomie) – poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách.
Co to znamená poptávka
Poptávka je množství zboží, které je kupující ochoten koupit za určitou cenu.
Co je mezní míra substituce ve směně
Mezní míra substituce je pak poměr, ve kterém jsou vzájemně nahrazovány statky X a Y, aniž se mění celkový užitek. Je dán obráceným poměrem jejich mezních užitků. Jinak řečeno nám mezní míra substituce říká, kolika jednotek statku Y je ochoten se spotřebitel vzdát za jednu dodatečnou jednotku statku X.
Jaký je rozdíl mezi užitkem a mezním užitkem
Uspokojení spotřebitele z celého množství statku nazýváme celkovým užitkem. Přírůstek uspokojení z další, dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Mezní užitek s rostoucí spotřebou statku klesá. Tomu říkáme zákon klesajícího mezního užitku.
Jak dělíme poptávku
Druhy poptávky: Individuální – poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě Dílčí (mikroekonomie) – poptávka všech lidí z určitého regionu (respektive státu) po statku nebo službě Agregátní/souhrnná/celková (makroekonomie) – poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích a službách.
Kdo tvoří poptávku
Poptávka je množství statků nebo zdrojů na trhu, které je kupující (zákazník) ochoten pořídit za určitou cenu, v určitý čas a na určitém místě. Poptávka se na trhu střetává s nabídkou. Poptávka vzniká na trhu služeb, zboží, komodit, financí a také na trhu práce.
Jaký je rozdíl mezi nabídkou a poptávkou
– dílčí (tržní) – nabídka všech výrobců jednoho druhu zboží nebo služby na určitém trhu, – celková (souhrnná) – nabídka všech výrobců všech druhů zboží nebo služeb na jednom místě. Pokud cena zboží roste, zvyšuje se i nabídka zboží. Poptávka je množství zboží, které je kupující ochoten koupit za určitou cenu.
