Co je to kauzální
Kauzalita (z lat. causa, příčina) znamená příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem. V silnějším smyslu přesvědčení, že nic se neděje bez dostatečné příčiny (determinismus).
Co je to kauzální vztah
Kauzální vztah je většinou považován za jednu ze samozřejmých jistot. Zdá se přirozené, že každý děj, každá věc má svou příčinu, které tomuto ději (věci) předcházela, určovala jej a bez níž by se tento děj nikdy neudál.
Co to je kauzální atribuce
K auzální atribuce je řada psychologických teorií, které vysvětlují, čím se lidé řídí, když mají označit jednu věc za příčinu druhé věci či jevu. Sousloví kauzální atribuce znamená doslova připisování příčiny, například když nám při četbě detektivky dojde, že vrah je zahradník, tak jsme provedli kauzální atribuci.
Co to je příčina
Příčina či příčiny může znamenat: to, co způsobilo následek, lat. causa – viz kauzalita.
Co to je atribuce
Atribuce je sociálně-psychologický pojem označující nevnímání události jako úplně náhodné dění, přičemž lidé podléhají tendenci připisovat věcem významy, tj. mít potřebu věcem rozumět a vysvětlovat si je.
Co to je tendence
sklon, směřování/ záměr [např. vývoje – zhoršení/ zlepšení, zvýšení/ snížení, stav/ předpověď – stoupající/ klesající/ setrvalá kolem ..]
Co je příčina a důsledek
– Příčina je to, co způsobuje změnu. Může se jednat o nějaké silové působení, ale také to může být myšlenka. – Následek je změněný stav, situace, jev, skutečnost, která je něčím způsobena.
Co je kauzální atribuce
K auzální atribuce je řada psychologických teorií, které vysvětlují, čím se lidé řídí, když mají označit jednu věc za příčinu druhé věci či jevu. Sousloví kauzální atribuce znamená doslova připisování příčiny, například když nám při četbě detektivky dojde, že vrah je zahradník, tak jsme provedli kauzální atribuci.
Čím se zabývá sociální psychologie
Zkoumá, jak se člověk v sociálních situacích utváří a jak v nich působí na své sociální prostředí. Umožňuje porozumět tomu, jak myšlenky, city a chování jedinců jsou ovlivňované aktuální, představovanou nebo naznačovanou přítomností jiných.
Co je to důsledek
důsledek podstatné jméno · rod mužský neživotný
— tvrzení vyplývající z určitých předpokladů resp. teorie ⋄ Zpochybnění obvyklého pojmu času patří k hlavním důsledkům Einsteinovy teorie relativity.
Co je to postoj
Postoj je v podstatě hodnocení nějakého objektu. Postoje obsahují kognitivní, emoční a behaviorální aspekt. Kognitivní komponentu tvoří určité přesvědčení, které vůči objektu zastáváme.
Co to je kognitivní disonance
Kognitivní disonance („poznávací nesoulad“) je stav mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma kognicemi, například mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci. Kognitivní disonance, jak ji popsal Leon Festinger, je vlastně snaha o udržení konzistentního příběhu o sobě.
Jaké může být chování
Druhy chování Chování může být vrozené nebo naučené (získané), nevědomé či vědomé. Podle vztahu k vůli lze rozlišovat jednání (volní a úmyslné chování) a mimovolní (bezděčné) chování. Dle vztahu k řeči se chování dělí na verbální (mluvený projev) a neverbální (bez mluvené komponenty).
Co to je konsekvence
(lat.), nutný důsledek, který z předchozího vyplývá.
Co je to adekvátní
Adekvátní (z lat. ad-aequatio, při-rovnání) znamená přiměřený, odpovídající zamýšlenému účelu nebo skutečnosti. Prostředek může být adekvátní cíli a poznání může být adekvátní skutečnosti. V tomto druhém případě znamená adekvátní tolik co "správný" nebo "pravdivý".
Co je to Konativní
konativní (behaviorální) – sklon k jednání či chování ve vztahu k předmětu postoje, obecně označováno jako diskriminace.
Co to je kognitivní porucha
Souhrn: Poruchy kognitivních funkcí nejsou většinou izolované poruchy jedné funkce, především paměti, ale často se přidružují i poruchy dalších poznávacích funkcí včetně funkcí exekutivních. Jsou popsány základní poruchy kognitivních funkcí – demence, lehké poruchy poznávacích funkcí a ohraničené amnestické syndromy.
Co to je kognitivní deficit
Kognitivní deficit (tedy narušení mentálních funkcí) lze pozorovat u řady neuropsychiatrických onemocnění, v některých případech jde o primární a stabilní příznak. Za všechny jmenujme Alzheimerovu nemoc či schizofrenii.
Co je to antisociální chování
Antisociální, tj. protispolečenské chování – chování, které kromě morálních a sociálních norem porušuje i normy právní. Toto chování už nepoškozuje jen jedince, ale i jeho okolí. Často navazuje na chování asociální.
Co ovlivňuje psychiku člověka
Naše psychika je regulována neurotransmitery, které se tvoří v mozku. Tyto neurotransmitery ovlivňují emoce, kognitivní funkce, spánek, chuť i paměť. Mezi nejdůležitější neurotransmitery ovlivňující naší psychiku patří serotonin, dopamin a acetylcholin.
Co to je konotace
Je to význam, který lidé hovořící společným jazykem připisují určitému slovu. Pojem konotace se vztahuje k subjektivnímu a emocionálnímu významu, který konkrétní mluvčí a posluchači připisují určitému slovu. Jako přiklad je možné si uvést slov „smrt“.
Co to je disproporce
disproporce – Slovník současné češtiny | Nechybujte | Lingea s.r.o. ▶ hospodářská disproporce = dlouhotrvající stav porušení rovnovážných kvantitativních vztahů v národním hospodářství ; disproporční [dy-] příd. disproporcionální příd.
Co to je relevance
Relevance (z lat.) znamená významnost či důležitost, obvykle ve vztahu k nějakému cíli nebo záměru. Informace, okolnost nebo prostředek je vzhledem k danému cíli relevantní, pokud významně zvyšuje nebo snižuje pravděpodobnost jeho dosažení.
Co je to životní postoj
Co to vůbec je, životní postoj Způsob, kterým uvažujeme, kterým hodnotíme jiné lidi i sami sebe, reakce na různé životní situace, na problémy i na nové poznatky. Postoj vychází z hodnot, které vyznáváme, souvisí s naší morálkou, je jakýmsi úhrnným vyjádřením naší osobnosti.
Co to je vaskulární demence
Vaskulární demence je obvykle progresivní onemocnění, při kterém odumírá čím dál více mozkových buněk a mozkové tkáně. S postupujícím onemocněním se poruchy zhoršují. U některých pacientů se mohou náhle zlepšit duševní schopnosti, zároveň však může být stejně náhlé i zhoršení stavu.
