Co je to veřejnoprávní
Veřejnoprávní médium (nebo také médium veřejné služby) je označení sdělovacího prostředku, který má příjem z veřejných peněz (prostředků) a právně definovaný rozsah a povinnosti. Cílem provozování veřejnoprávních médií je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média jako čtvrtý pilíř demokracie.
Co to je veřejnoprávní korporace
Veřejnoprávní korporace je korporace, tedy sdružení osob, která je založena na základě zákona a které byla svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly ve veřejné správě. Protože je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje jako samostatný subjekt, může vlastnit majetek, uzavírat smlouvy apod.
Kdo za obec uzavírá veřejnoprávní smlouvu
Veřejnoprávní smlouvy jsou uzavírány od 1. ledna 2003 mezi obcemi s rozšířenou působností na přenesený výkon státní správy podle § 66a zákona o obcích a § 66d zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Co to je právnická osoba
Právnická osoba je právní pojem pro označení instituce, která může mít povinnosti a práva či vlastnit majetek stejně jako fyzická osoba, tj. reálný člověk.
V jakém řízení se řeší spory z veřejnoprávních smluv
Spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje zejména ministerstvo vnitra, příslušný krajský úřad a správní orgán společně nadřízený smluvním stranám a správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas (§ 141 SŘ).
Jak uveřejnit smlouvu v registru smluv
K uveřejnění smlouvy v registru smluv potřebujete přístupové údaje do datové schránky (nebo spisové služby nebo jiného informačního systému). Smlouvu je možné uveřejnit prostřednictvím formulářů umístěných na Portálu veřejné správy.
Co je veřejnoprávní právnická osoba
Právnické osoby se ve svém základu dělí na právnické osoby soukromého práva a právnické osoby veřejného práva, podle toho, v jakém zájmu jsou ustaveny. Veřejnoprávní právnické osoby konkretizují zvláštní zákony, vždy se lze setkat s veřejnoprávními korporacemi, např. jednotkami územní samosprávy, tedy obcemi a kraji.
Co je to právní subjekt
Právní subjektivita je způsobilost vystupovat v právním jednání, činit právní úkony, vystupovat v řízení před soudem apod. Způsobilost k právnímu jednání u fyzické osoby se v plném rozsahu nabývá dovršením věku osmnácti let, před tím pouze sňatkem. Osoby mladší osmnácti let mají způsobilost k právnímu jednání omezenou.
Kdo schvaluje veřejnoprávní smlouvy
Orgánem obce, který rozhoduje o vzniku veřejnoprávní smlouvy, v níž má být obec smluvní stranou, resp. který schvaluje text jejího návrhu, je zpravidla zastupitelstvo obce.
Kdo řeší spory z veřejnoprávních smluv
Spory z této smlouvy řeší nadřízený správní orgán správního orgánu, který je stranou smlouvy. Takovou smlouvu lze uzavřít i po zahájení správní řízení, které po jejím uzavření správní orgán zastaví.
Kdo kontroluje registr smluv
Registr smluv je informačním systémem veřejné správy sloužícím k uveřejňování smluv subjekty povinnými dle ZRS. Spravuje jej Ministerstvo vnitra ČR (počínaje dnem 1. 4. 2023 přejde tato povinnost na nově zřízenou Digitální a informační agenturu) a je veřejně dostupný na webové adrese Registru smluv.
Kdo je a kdo není subjektem práva
V rámci práva musí existovat někdo, kdo je oprávněn či povinen něco konat – někdo, kdo uvádí právní vztah do pohybu. Subjektem je ta osoby, kterou právní normy za něj stanoví – právní normy této osobě dají právní subjektivitu. Existuje zde tendence mimoprávního myšlení ovlivňovat pojem osoby v právním slova smyslu.
Kdy vzniká pracovněprávní subjektivita
Způsobilost fyzické osoby, jako zaměstnance, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká obecně dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku.
Kdo může uzavřít veřejnoprávní smlouvu
Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.
Jaké smlouvy se musí zveřejňovat
V registru smluv se povinně uveřejňují soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. V registru smluv se neuveřejňují osobní údaje, k jejichž zpracování v podobě uveřejnění neexistuje právní titul. V registru smluv se nemusí uveřejnit informace, která je obchodím tajemstvím.
Které obce zveřejňují v registru smluv
340/2015 Sb., o registru smluv mají subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky, povinnost aktivně zveřejňovat uzavřené smlouvy. Smlouvy, které uzavřel stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státní podniky, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy nebo např.
Co to je právní subjekt
Subjektem je vždy svébytná osoba, právnická či fyzická. Subjekt má právní osobnost (způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti) a je nadán svéprávností (způsobilostí nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tedy právně jednat).
Kdy zaniká svéprávnost
Svéprávnost tedy zaniká pouze smrtí nebo prohlášením člověka za mrtvého. To ale neznamená, že do 18 roku života je člověka zcela nesvéprávný. Svéprávnosti totiž do jisté míry nabývá už předtím podle své rozumové vyspělosti.
Kdy Zanika právní osobnost
Právní osobnost člověka zaniká jeho smrtí. V běžných případech se smrt prokazuje úmrtním listem. Jsou i mimořádné případy, kdy tímto způsobem smrt prokázat nelze. Na to lépe než dosud pamatuje nová úprava důkazu smrti (§ 26) a prohlášení za mrtvého (§ 71–76).
Kdo má povinnost zveřejňovat smlouvy
Uveřejňování smluv v registru smluv. Povinné subjekty musí v registru smluv uveřejňovat smlouvy s hodnotou vyšší než 50.000 Kč bez DPH. Kdokoliv si může tyto smlouvy prohlížet na internetových stránkách registru smluv.
Kdo musí dávat smlouvy do registru smluv
Popis služby. Uveřejňování smluv v registru smluv. Povinné subjekty musí v registru smluv uveřejňovat smlouvy s hodnotou vyšší než 50.000 Kč bez DPH. Kdokoliv si může tyto smlouvy prohlížet na internetových stránkách registru smluv.
Co je to protiprávní jednání
Protiprávní jednání (delikt) je porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa (a zpravidla proti ní) určité sankční důsledky, např. právo poškozeného na náhradu škody nebo odpovědnost za přestupek.
Který orgán může omezit svéprávnost
Soud může svéprávnost omezit na dobu: která je potřeba k vyřízení nějaké konkrétní záležitosti, nebo ▪ kterou uvede v rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nejdéle na tři roky. Když není velká šance, že se Váš stav brzy zlepší, může soud svéprávnost omezit až na pět let. Svéprávnost se nedá omezit na dobu delší než 5 let.
Kdy je možné omezit člověka na jeho svéprávnosti
Omezit svéprávnost lze pouze za okolností, kdy nepostačují mírnější a méně omezující opatření a hrozila-li by pak dané osobě závažná újma. Dále se k návrhu přikládá lékařský posudek či lékařská zpráva o zdravotním stavu dotčené osoby. Pokud takový důkaz nebude soudu doložen, soud může návrh zamítnout.
Kdy je člověk svéprávný
Plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením 18 let (dříve od 16. roku), nebo také sňatkem. Nově bude možné nabytí svéprávnosti také emancipací, je-li nezletilý schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Nezletilý tedy může ze své vůle dosáhnout přiznání svéprávnosti, je-li to v jeho zájmu (§ 37).
