Jak se leci koktavost u dětí
Rada "nadechni se" nebo "zpomal" může mít spíš negativní dopad. Dítě nepřerušujte, nedoplňujte a nedokončujte za něj slova. Nikdy ho neokřikujte a nechtějte po něm, aby slovo/větu zopakovalo. Rozhovor veďte bez časového tlaku a zapojte dítě do všech činností.
Co dělat když dítě začne koktat
Pokud již máte obavu, že se nejedná pouze o přechodný stav, je vhodné co nejdříve kontaktovat klinického logopeda. Je těžké porozumět koktavosti a naučit se s ní žít (jak pro děti, tak pro rodiče), a proto je nejlépe začít se jí věnovat co nejdříve, aby neovlivnila celou osobnost dítěte.
Jak budete postupovat při komunikaci s dítětem s koktavosti
Udržovat se žákem oční kontakt, nekomentovat způsob řeči. Vyčkat na odpověď, nepřerušovat ani nepopohánět. Vypozorovat situace, kdy je mluva plynulá a kdy naopak ne. V případě potřeby využít možnosti zkoušení mimo třídu, nebo písemnou formou.
Archiv
Proč někdo koktá
Stuttering Foundation uvádí čtyři faktory – genetika (asi 60 procent koktajících má v rodině někoho dalšího, kdo koktá), vývoj v dětství, neuropsychologie (podle výzkumů koktaví lidé zpracovávají jazyk a řeč jinak) a rodinná situace (rychlý životní styl může přispět ke koktání).
Kdy se projevi koktavost
U dětí se za kritické období dá označit věk kolem 3,5 roku dítěte, kdy se nejčastěji začínají objevovat příznaky koktavosti. Koktavost může vzniknout kdykoliv během dospívání, ale její vznik později než kolem 6. roku věku dítěte je spíše vzácností. V raném dětství je incidence stejná jak u děvčat, tak u chlapců.
Co to je koktavost
Koktavost (též zejména odborně balbutismus, balbuties) je řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěným prodlužováním. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk (tzv.
Jak se zbavit Breptavosti
Terapie breptavosti
Navození správného tempa řeči, tak aby ho člověk mohl automaticky používat při spontánním projevu. Zvýšení soustředění, pozornosti. Rozvíjení rytmického cítění Zlepšení čtení, psaní, vyjadřovacích schopností
Co je to Breptavost
Breptavost je porucha, která se odráží ve schopnosti člověka sdělit ostatním informaci. Jejím příznakem je odchylka v tempu řeči, které je výrazně zvýšené. Slyšitelné to je především u dlouhých slov a vět. Nadměrně se objevují atypické neplynulosti.
Co je to Dyslalia
V naší zemi přetrvává užívání tradičního pojmu dyslálie (patlavost) – nesprávná výslovnost určité hlásky (hlásek). V současnosti se však do popředí dostává, v souladu se zahraniční literaturou, rozdělení vývojových poruch řeči na artikulační a fonologické poruchy, dle dominující odchylky.
Jak se lidé vyjadřují
Schopnost člověka vyjádřit členěnými zvuky obsah vědomí a používat výrazové verbální (mluva, písmo) a neverbální (posunky, mimika, gesta) prostředky. Řeč slouží ke sdělování a vyjadřování toho, co máme „v sobě“.
Jak léčit Breptavost
Pokud se breptavost vyskytuje v kombinaci s koktavostí je u dětí vhodné začít s terapií koktavosti, a naopak u dospělých s terapií breptavosti. Pokud se breptavost zachytí včas a diagnostika s terapií je provedena správně, je její prognóza velmi příznivá.
Co to je Dysartrie
Dysartrie je porucha řeči, charakterizovaná špatnou artikulací. Dysartrická řeč je důsledkem onemocnění nervové soustavy, které brání kontrole například nad jazykem, hrdlem, rty či plícemi. Přítomné jsou často i potíže s polykáním (dysfagie).
Kdy se u člověka vyvinula řeč
Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích. Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi.
Kdy clovek zacal mluvit
První hlásky skutečně lidské řeči začal pravděpodobně tvořit homo sapiens sapiens před zhruba 130 000 lety, zpočátku nestabilně, později (zhruba před 100 000 lety) už stabilně. Všeobecně se soudí, že řeč a mluva, blízká mluvě dnešní, se vyskytovala asi před 80 000 lety.
Které činnosti pomáhají při redukci Breptavosti
Specifika komunikace se žákem s breptavostí:Zpomalit vlastní tempo řeči, mírně prodloužit vokály, mluvit s měkkými hlasovými začátky.Pracovat s hlasem, mluvit relaxovaně, dělat pauzy.Koncentrovat se na to, co žák říká, nechat ho domluvit, potom ještě chvíli mlčet, kdyby chtěl svou výpověď rozšířit.
Co vedlo ke vzniku řeči
Řeč vzniká proudem vzduchu, který vychází z plic, prochází mezi hlasivkami (hlasovou štěrbinou), které zpravidla vytvářejí základní zvuk, který je modulován (ovlivněn a doplněn) jazykem a patrem, dásněmi a rty v ústní dutině, která působí také jako rezonátor.
Jaká může být řeč
Vnější řeč neboli komunikace se dělí na verbální (mluvenou a psanou) a na neverbální (mimoslovní). Mluvená řeč má stránku obsahovou a formální. Obsahová stránka znamená informaci, kterou chceme sdělit, její výstižnost, srozumitelnost, přiměřenost.
Jak poznat nepřímou řeč
Jako nepřímá řeč je označována reprodukce výpovědi jednoho mluvčího jinou osobou. Dochází proto ke gramatickým změnám v osobě, času a obvykle i ve způsobu původní výpovědi. Formálně je věta nepřímá vedlejší větou předmětnou, závislou na hlavní větě.
Jak citovat přímou řeč
Způsoby převzetí původního textu:
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.
Jak ukončit přímou řeč
Přímá řeč končí čárkou a uvozovací věta začíná malým písmenem. Je rovněž od uvozovek oddělena mezerou. Přímou řeč je samozřejmě možné ukončit i vykřičníkem nebo otazníkem.
Jak označit citát
Doslovný citát musí být graficky odlišen od původního textu, pročež jej umísťujeme do uvozovek a umožňují-li to příslušná pravidla (citační styl, pokyn o formální úpravě textu apod.), píšeme jej kurzívou, jiným typem písma apod.
Jak správně parafrázovat
Jak parafrázovat. O parafrázování hovoříme tehdy, jestliže ve vlastním textu stručně a jednodušeji formulujeme myšlenku, která v citovaném zdroji byla prezentována podrobně. Parafrázování rozhodně neznamená, že bychom převzali původní myšlenku a jen v ní vyměnili některé ze slov.
Jak poznat přímou řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak udělat přímou citaci
Přímá citace neboli citát je doslovně převzatý text, který uvádíme vždy v uvozovkách, můžeme jej i typograficky zvýraznit kurzívou. V případě delšího citátu než 40 slov nebo 4 řádky lze citát napsat do samostatného odstavce s odsazením 5 pt či o jeden bod menším písmem.
Jak někoho citovat
Existují dva základní způsoby, jak využít ve svém textu cizí informace či myšlenky: citace a parafráze. V citaci uvádíte doslovné znění svého zdroje a dáváte ho do uvozovek. Parafráze je naopak volným zopakováním myšlenek a do uvozovek se nedává. Pro obě ale platí, že je třeba původní text reprodukovat přesně.
