Co pěstovat v zimě za oknem?

Co pěstovat doma v zimě

Bazalka, saturejka, kerblík, máta, meduňka, tymián, rozmarýn, šalvěj či oregano jsou byliny, kterým se ve vašich obydlích většinou dobře daří. K dostání jsou ve více odrůdách, lišících se výškou nebo intenzitou růstu. Pro zimní pěstování v bytě volte zásadně kompaktní odrůdy.
Archiv

Jak pěstovat rajčata v zimě

Pěstování cherry rajčat v zimě

Rajčata potřebují totiž dostatečně dlouhý den, aby vykvetla a začala dozrávat. Posviťte na rostliny 16 hodin denně a odmění se vám šťavnatými plody. Hlídejte také teplotu vzduchu, která by neměla v noci klesnout pod 15 °C.
Archiv

Co se dá pěstovat za oknem

Na okně či balkoně můžete pěstovat například rajčata, papriky, fazole, ředkvičky, pažitku, salát i okurky. Na jaře a na podzim můžete do truhlíku vysévat také špenát. Jen se zeleninou, která potřebuje kořenit hluboko, budete mít trochu problém. Týká se to například mrkve, která by v truhlíku neměla dostatek prostoru.

Co lze sázet v zimě

Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.
Archiv

Co se sází v lednu

Lednové výsevy

Již počátkem měsíce můžete vysévat papriky, rajčata, mochyně peruánské, lilky a saláty, v druhé půli ledna pak celer, raný kedluben, květák, brokolici.

Co můžeme sklízet v zimě

K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.

Jak dlouho svítit rajčatům

V prvotní fázi růstu, která trvá přibližně 14 dní, přisvěcujte rostliny až 18 hodin denně. Pak začněte počet hodin svícení snižovat každých 14 dní, až se dostanete na 12 hodin svícení. Na světle ubírejte i v případě, že rostlina dozrává příliš rychle.

Co s rajčaty na zimu

Ano, rajčata můžete klidně i mrazit, ačkoli to v našich končinách není standardní úprava. Ideální jsou zralé a sladké plody i cherry rajčata. Ty větší opařte horkou vodou, následně prudce zchlaďte, zbavte slupky, nakrájejte na menší kousky a vložte do plastových krabiček či sáčků, které jsou vhodné do mrazničky.

Jakou zeleninu v zimě

Zařazujte do jídelníčku zimní druhy zeleniny stejně, jako to dělali naši předkové. Jedná se o kořenovou a cibulovou zeleninu, zelí, dýni, červenou řepu, kapustu a růžičkovou kapustu.

Které bylinky pěstovat za oknem

Jsou to pažitka, petrželka, meduňka, máta, kopr nebo řeřicha. Nejlépe se bude dařit bylinkám doma za oknem. Místo na parapetu jim zajistí světlo a vzduch. Středomořské bylinky umístěte jedině za okno směřující na jih, ať čerpají co nejvíce slunečního svitu.

Co pěstovat ve skleníku v zimě

Špenát – kapusta, zelí, čínské zelí a většina kořenových plodin, jako pór, řepa, mrkev, tuřín, pastinák a ředkvičky si s klidem můžete na zimu do skleníku vysadit, výsledkem bude dřívější a chutná sklizeň. Cibule – existuje poměrně málo druhů sadbové cibule, které by rostly v zimě v nevyhřívaném skleníku.

Co můžeme sklízet v zime

K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.

Co se vysévá v únoru

Takto časný výsev se vyplatí u raného salátu, celeru, brokolice, lilku, paprik. Pro časnou sklizeň lze již v únoru začít s předpěstováním rajčat, cibule, petrželky. Z okrasných květin je dobré si již v únoru předpěstovat druhy s dlouhou dobou vývoje. Patří mezi ně lobelka, hledík, plamenka Drumondova, petúnie, dosny.

Kdy se sází do skleníku

S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.

Kdy se Sklizi zimni cibule

Zimní cibule (Allium fistulosum) je blízce příbuzná s naší dobře známou kuchyňskou cibulí. Na rozdíl od ní se ale jedná o vytrvalou a zimovzdornou rostlinu, která u nás bez problémů přezimuje. Zelenou nať můžeme sklízet od podzimu do jara a je považována za vítané zpestření sortimentu cibulových zelenin.

Jak podpořit zrání rajčat

V polovině srpna odřízněte vrchol rostliny s květy a malými plody, které by stejně nedozrály a jen by rostlinu vysilovaly. Jde o vrchní část nad listem nad posledním dobře vyvinutým hroznem plodů. Zrání rajčat urychlíte nejen tímto zásahem, ale i odstraněním stínících listů.

Jak mít silné sazenice rajčat

Vyšší teploty a nedostatek světla vedou k vytahování rostlin a nekvalitním sazenicím. Přestože je intenzivní osvětlení žádoucí, nemělo by být delší než 12-14 hodin, aby měly semenáčky čas růst i odpočívat a byly silné. Substrát udržujeme stále mírně vlhký.

Co s přebytečnými rajčaty

Pokud se vám urodilo rajčat víc, než stíháte zkonzumovat, pak vyzkoušejte recept nejen na domácí kečup, ale i rajčatovou salsu či čatní, případně polévky, které lze stejně jako většinu omáček zavařit a uchovat na zimu. V zimním období tyto zásoby jistě oceníte.

Jak konzervovat rajčata na zimu

Nakládané rajčata v oleji

Sušená rajčata můžete uskladnit samostatně, ale ještě lepší je zalít je olejem. Naskládejte vysušená rajčata do zavařovací sklenice, přidejte případně stroužky česneku či bylinky a zalijte olivovým olejem až nahoru. Zalitá horkým olejem vydrží déle.

Jaké ovoce jíst v zimě

Pro posílení imunity je nezbytné v zimě zvýšit příjem ovoce a zeleniny. Vybírejte sušené ovoce, jablka a hrušky. Ze zeleniny jsou v sezóně kořenová zelenina, zelí, brambory, růžičková kapusta nebo červená řepa. Ideální volbou je nakládána zelenina, která obsahuje probiotické kultury posilující imunitu.

Co uvařit v zimě

„V zimě jsou vhodná jídla, která jsou vařená a pečená, delší dobu například husté zeleninové polévky, pečená zelenina nebo pečená jablíčka,“ říká Ludmila Skořepová. Své místo by měly mít v jídelníčku také obilniny a luštěniny. Kaše je možné vařit z ovesných vloček, jahel, rýže nebo špaldy.

Co s pažitkou na zimu

Běžné byliny, které u nás pěstujeme na záhonech, jako jsou máta, meduňka, levandule, pažitka, libeček, zimu bez větších obtíží přežívají. Poskytneme jim jen běžnou přikrývku například z chvojí. Ještě před zimováním je všechny zastřihneme, ideálně na výšku 10 cm od země.

Jak pěstovat pažitku v zimě

Pažitku, která prošla obdobím klidu a mrazem vysadíme do květináčů (o průměru 10 – 12 cm) nebo truhlíků. Využít můžeme běžnou zahradní zeminu nebo pěstební substrát. Vysazovat nesmíme hlouběji, než původně pažitka rostla na záhonu.

Co se dává do skleníku

Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.

Kdy sazet do Foliaku

Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat).