Co vzniká při hoření
Při hoření dochází k vývinu zejména vodní páry a oxidu uhličitého, v menším množství vznikají oxid uhelnatý a oxid siřičitý.
Co je potřeba k hoření
Hoření je redoxní exotermní reakce, tedy probíhající za vývoje světla a tepla. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační činidlo spolu tvoří hořlavý soubor.
Který plyn podporuje hoření
Kyslík, který tvoří 21 % zemské atmosféry, je nezbytný k životu a umožňuje hoření. Je to nejhojnější ze všech prvků na zemi, tvoří 85 % pozemských oceánů a jako složka většiny hornin a minerálů 46 % pevné zemské kůry.
Jaký plyn vzniká při nedokonalém hoření
Stručná charakteristika. Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, hořlavý plyn bez chuti a bez zápachu. CO vzniká nedokonalým spalováním všech uhlíkatých materiálů. Když pomineme přírodní zdroje, na emisích CO se podílí především doprava a veškeré průmyslové procesy, kde probíhá spalování.
CO potřebuje oheň k hoření
Předpokladem vzniku ohně je palivo, oxidant (například kyslík ze vzduchu) a zahřátí paliva na bod vznícení. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie. Tím pádem je tlak ohně větší dole než nahoře. Později se sám udržuje díky teplu, které produkuje.
CO je dokonalé hoření
Dokonalé hoření je takové hoření, při kterém je dostatek oxidačního činidla, a při reakci dále nevznikají produkty, které jsou schopné dalšího hoření. Nedokonalé hoření je hoření za nedostatku oxidačního činidla, při této reakci vznikají zplodiny schopné dalšího hoření.
Co vzniká při hoření dřeva
Spalováním dřeva se plynné i tuhé složky paliva slučují s kyslíkem a vytvářejí teplo. Plynné složky hoří nad rozžhavenými pevnými složkami paliva. Nakonec nastává vychladnutí a tvorba popelovin. Balastní a nespalitelné podíly paliva zůstávají v ohništi a chladnou.
Kdy hoří dřevo
Dřevo se vznítí při teplotě 375 – 400 °C, teplota žhnutí se pohybuje kolem 295 – 305°C. Dřevěné pelety naopak hoří pomocí ventilátoru kotle spíše "kovářsky" ostřejším plamenem a teplota spalovací komory dosahuje i 900 C.
Kdy vzniká CO
Oxid uhelnatý (CO) se v atmosféře přirozeně nachází naopak pouze v nepatrném množství. Vzniká zejména nedokonalým spalováním, tedy v případě, že k plamenu není zajištěn dostatečný přísun kyslíku.
Proč je CO jedovatý
Oxid uhelnatý je značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin (COHb), čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání.
CO smrtelna koncentrace
Přirozená koncentrace oxidu uhelnatého v ovzduší se pohybuje kolem 0-10 ppm, v domácnostech s plynovým kotlem a v městských aglomeracích může být tato hodnota až 200 ppm. První příznaky otravy oxidem uhelnatým se objevují při koncentraci kolem 200 ppm, život ohrožující je koncentrace nad 400 ppm.
Jaká je teplota při hoření dřeva
Dřevo se vznítí při teplotě 375 – 400 °C, teplota žhnutí se pohybuje kolem 295 – 305°C. Dřevěné pelety naopak hoří pomocí ventilátoru kotle spíše "kovářsky" ostřejším plamenem a teplota spalovací komory dosahuje i 900 C.
Co dobré hoří
Bavlněné polštářky a podušky. Máme na mysli takové ty malé na čištění obličeje. Když je pořádně skladujete a přidáte k nim vazelínu (či cokoliv hořlavého typu olej, terpentýn anebo petrolej), tak máte rázem prvotřídního pomocníka pro zapálení ohně. Další palivo zde zajistí, že daná poduška neshoří tak rychle.
Co potřebuje oheň k hoření
Předpokladem vzniku ohně je palivo, oxidant (například kyslík ze vzduchu) a zahřátí paliva na bod vznícení. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie. Tím pádem je tlak ohně větší dole než nahoře. Později se sám udržuje díky teplu, které produkuje.
Proč praská dřevo když hoří
Dřevo může začít praskat změnou prostředí ve kterém se nachází (obzvláště, pokud je výrobek umístěn u topení, kamen, na přímém slunečním svitu a podobně. Dřevo dále reaguje na jinou hladinu vlhkosti a teploty = v takovém prostřední začíná dřevo znovu pracovat, “přizpůsobovat se prostředí”.)
Co způsobuje praskání dřeva při hoření
Proto se dřevo musí před použitím řádně přibližně 2-3 roky sušit. Při spalování se polena zahřívání až na teplotu bodu varu a zbylá vlhkost se z nich odpařuje v podobě páry. Tento jev je při spalování doprovázen typickým praskáním dřeva.
CO nebezpečí
Oxid uhelnatý (CO), často nazývaný jako tichý zabiják, je smrtelně nebezpečný plyn, který vzniká při špatném spalování. Nejen, že je pro člověka silně jedovatý, ale je také velmi výbušný. Vlastnost tichého zabijáka dostal zejména proto, že je bezbarvý, bez chuti, bez zápachu a nedráždivý.
Jak je citit oxid uhelnatý
Typické je třešňové zbarvení kůže a sliznic. Mezi hasiči bývá oxid uhelnatý nazýván tichým zabijákem, není totiž vidět ani cítit a již při velice malých koncentracích se pevně navazuje na krevní barvivo namísto kyslíku. Krví je pak roznášen po celém těle, vytlačuje kyslík a dochází k tragické otravě.
Jak dlouho trva otrava CO
Během expozice stabilní koncentraci CO v ovzduší procento COHb nejprve rychle narůstá, po 3 hodinách se začíná vyrovnávat a po 6-8 hodinách expozice dosahuje rovnovážného stavu.
Jak na troud
Obecně platí, že troud by měl být ten nejsušší a nejvíce hořlavý materiál, co okolo sebe zrovna máte. Ať už jako zdrojové materiály tedy použijete cokoliv, roztrhejte ho, načechrejte ho a nadýchejte ho vždy, ať má plamen co nejvíce místa, kde se může uchytit.
Jak na táborák
K vytvoření pěkného táboráku budete potřebovat tři druhy materiálů: troud, třísky a palivové dřevo. Troud se rychle a snadno vznítí, ale také rychle shoří. Výborně poslouží suché listí, suchá kůra nebo suchá tráva v přírodě.
Jak zabránit praskání dřeva
Základní ochranou proti praskání je pomalé sušení. Prostě povrch nesmí ztratit vodu příliš rychle. To "příliš rychle" je pro každý druh dřeva jiné. Například břízu, javor nebo olši stačí sušit ve stínu v domě místo venku na slunci, a s praskáním není problém.
Jak správně topit dřevem
Nejdůležitějším pravidlem při topení dřevem je, aby bylo suché. V opačném případě hrozí, že bude dřevo doutnat, bude zhasínat a zanese komín zplodinami. Proto topte dřevem vysušeným minimálně na 20 – 25 % vlhkosti. V případě dřeva o vlhkosti 50 % je jeho výhřevnost poloviční.
Jak dlouho schne akát
Vlhkost dřeva
| Dřevina | kWh z 1 PRMS suchého dřeva | Doba vysychání v měsících |
|---|---|---|
| Habr | 1233 | 24 |
| Dub | 1238 | 24 |
| Jasan | 1241 | 6 |
| Akát | 1338 | 12 |
Jak se pozná otrava
Otravu z jídla poznáte podle bolesti břicha, průjem, bolesti hlavy, nevolnost a zvracení nebo dokonce horečka. JAK POSTUPOVAT I když se v tu chvíli budete možná cítit na umření, tak vážné to není. Tělo by se mělo se zažívacími problémy samo poprat do několika dnů.
