Jak vypada Epifora
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Anafora – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Jak poznat Epizeuxis
epizeuxis – takzvané zdvojení, kdy se v jedné větě těsně po sobě opakuje určité slovo; naléhavost významu slova je zde dodáno rovněž rytmickou a zvukovou podobou; k této figuře má nejblíže anafora, epifora a epanastrofa, př. Erben: Okolo pole lesa lán, hoj, jede, jede z lesa pán.
Archiv
Co nad Klekadlem visela
Již jedenáctá odbila, A lampa ještě svítila. A lampa ještě hořela, Co nad klekadlem visela. Na stěně nízké světničky Byl obraz boží rodičky, Rodičky boží s děťátkem, Tak jako růže s poupátkem.
Archiv
Jaké jsou básně v kytici
KompoziceKytice.Poklad.Svatební košile.Polednice.Zlatý kolovrat.Štědrý den.Holoubek.Záhořovo lože.
Jak poznat Anaforu
Anafora (řecky znovuuvedení) je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět (výjimečně je za anaforu také pokládáno opakování začátků některých veršů ve sloce). Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.
Co je to Epizeuxis
Epizeuxis (z řeckého epizeuxis – připojení) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši. Používá se rovněž v rétorice.
Co je Epizeuxis příklad
epizeuxis – opakování slov za sebou v jednom verši ("Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon") aliterace – opakování hlásky nebo skupiny hlásek na začátku slov ve verši ("Pepa papá papriku")
Kdo hrál vodníka v kytici
Obsazení filmu Kytice
| Bolek Polívka | .. | Polednice – Polednice [50] |
|---|---|---|
| Dan Bárta | .. | Vodník – vodník [30] |
| Karel Roden | .. | Svatební košile – umrlec-voják [38] |
| Věra Galatíková | .. | Dceřina kletba – matka [61] |
| Nina Divíšková | .. | Zlatý kolovrat – macecha [64] |
Čím se provinila matka v Polednici
Dívka se provinila, že neuposlechla svoji matku a šla k rybníku, tam si ji vzal do moci vodník. Narodilo se jim dítě, ale dívka touží aspoň na chvíli vidět svoji matku. Vodník jí to dovolí, ale musí mu zanechat dítě jako záruku, že se vrátí.
Kdo zabil dítě v Polednici
“ A hle, ve dveřích se objeví zkřivená postava ženy, která dítě žádá. Matka ve smrtelné křeči tiskne dítě na svůj klín. Dítě nezemře zásahem Polednice, udusí jej vlastní matka: „Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrám dítě přimknuté; matku vzkřísil ještě stěží, avšak dítě – zalknuté.
Co je to Záhořovo lože
Poutník Záhořovi vypráví o tom, jak znamením kříže přiměl knížete pekel Satana přikázat ďáblu, aby krví psaný úpis poutníkovi vrátil. Ďábel se zdráhal a až díky tomu, že ho Satan chtěl uvrhnout do Záhořova lože, což byl nejhorší trest přichystaný pro samotného Záhoře, ďábel úpis vydal.
Co je to Anafora
Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.
Co je to figura
Figura (zdrobněle též figurka; z lat. fingere, utvářet, vymýšlet, předstírat) může být: postava, např. v umění se může jednat o postavu literární, dramatickou, filmovou, taneční, hudební či výtvarnou apod.
Co je to Epanastrofa
Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.
Kdo hraje v Polednici
Obsazení filmu Polednice
| Anna Geislerová | .. | Eliška / polednice [40] |
|---|---|---|
| Zdeněk Mucha | .. | Mráz [70] |
| Mikuláš Prošek | .. | Šimon [10] |
| Marek Pospíchal | .. | Sedláček [38] |
| Petr Kocourek | .. | Budinský [50] |
Jak dlouho pracoval Erben na kytici
Sbírka nejdřív vyšla roku 1853 a obsahovala 12 básní, druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie a také oddíl Písně. Poprvé byla vydána až po dlouhé dvacetileté práci, se kterou Erben začal v roce 1833 napsáním nejstarší balady, Polednice, v časopisech.
Jak vypadá Klekánice
Česká klekánice mívá stejně jako někdy polednice podobu škaredé stařeny s rozcuchanými vlasy, šikmýma očima a kopytem, také je znám klekáníček – objevují se jako mužík chodící po kolenou, jako děsivý mužík s rohy či vířící sloup prachu. Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání.
Co dělá Klekánice dětem
Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání. Slovenská klakanica byla známá hlavně v Záhoří, nočnica či polnočnice se zjevovala o půlnoci a oznamovala tak smrt v rodině.
Kdo je Záhoř
Záhoř byl loupežník, který už zabil spoustu lidí. Jednou šel po jeho cestě mladý poutník. Prý jde do pekla, a tak ho Záhoř nechá pod jednou podmínkou pokračovat – musí mu pak říci, jak to v pekle vypadá. Ubíhaly roky, ale poutník se nevracel.
Jakou nešťastnou náhodou zemře žena hlavního hrdiny básně Vrba
Muž se nechce s vrbou dělit o svou ženu a rozhodne se strom pokácet. Ale jakmile strom porazí, umírá jeho žena jako podťatá. Muž se zděsí svého činu a chce jej napravit. Duše jeho ženy mu poradí, aby dal z vrbového dřeva zhotovit kolébku pro jejich dítě, a aby zasadil její proutí podél vody.
Co je to próza
Próza, výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie.
Kdo se narodil v Miletíně
Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Příjmení jeho předků bylo však psáno Erban (tak je zapsán i on sám v matrice narozených). Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbanovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan.
Kdy zemřel Erben
21. listopadu 1870, PrahaKarel Jaromír Erben / Úmrtí
Kdy je klekání
Klekání se zvoní ráno a večer. Původně se zvonilo v různou dobu podle ročního období, jak se rozednívalo a smrákalo, což se do jisté míry respektuje i dnes, kdy se rozlišuje letní a zimní období. Dnes se v různých lokalitách a podle ročního období zvoní ráno od 5 do 7 hodin, večer od 18 až do 22 hodin.
Kdo vymyslel Polednici
Polednice je čtvrtá balada ve sbírce Kytice Karla Jaromíra Erbena. Báseň je tematicky blízká Erbenově Vodníkovi, v obou zasahují nadpřirozené bytosti.
