Co vymysleli Římané
Velmi zásadní byl objev betonu, což umožnilo používání klenby a oblouků a společně s dobrou znalostí stavebních materiálů, jako byl mramor a kámen, Římanům umožnilo dosáhnout úspěchů v konstrukci převážně veřejných staveb. Známými příklady mohou být akvadukty, baziliky nebo Koloseum (amfiteátr římského typu).
V co věřili Římané
Římské náboženství bylo orientováno prakticky a smluvně v duchu zásady do ut des „dávám abys dal“. Jeho správné praktikování bylo založeno na znalosti a správném provedení modliteb, rituálů a obětování, nikoliv na víře či dogmatu.
Co nám Římané zanechali
V Římské říši stály první supermarkety, multifunkční arény pro desetitisíce vojáků, vodovody, veřejné lázně a záchody, čistá pitná voda byla v každém městě. Římská městská architektura dosáhla úrovně, jaké jsme v Evropě dosáhli až někdy v 19. století. “
Co je typické pro Římské umění
Římská malba již měla vysokou kvalitu, pokud jde o proporce, plasticitu (světlo a stín), perspektivu (úběžný bod) a blednutí vzdálených objektů (prostorová hloubka). Rané křesťanské umění v západořímském stylu začalo v období 200 až 700 n. l.
Co se jedlo v Římě
Běžným denním jídlem byla špaldová nebo ječná kaše, popřípadě polenta. Přílohu tvořila zelenina (kapusta, cibule, řepa, salát a pór), luštěniny a domácí sýr. Maso se jedlo zřídkakdy, převážně během významných svátků, kdy bylo základní součásti oběti, nebo na pohřební hostině.
Kdo zničil Řím
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Jak dlouho trvala Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky Imperium Romanum, řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Jak jedli Římané
Hlavní jídlo se u Římanů nazývalo cena. Původně odpovídalo asi našemu obědu, později se přesunulo do odpoledních a večerních hodin, a u těch, kteří si to mohli dovolit, získalo podobu hostiny. Ostatní denní jídla byla jednoduchá – chléb, sýr, solená ryba, luštěniny, zelenina – a jedla se během práce.
Jak žili stáří Římané
Bohatí Římané bydleli v rozsáhlých domech s předsíní a mnoha pokoji a ložnicemi. V zadní části domu se rozprostírala dvorana lemovaná sloupořadím, okrasnou zelení a někdy kašnou s vodotryskem. Ti méně majetní Římané se tísnili v malých bytech několikaposchoďových činžovních domů. Domy tvořily rozsáhlá náměstí (tzv.
Jak mluvili Římané
Latina, jazyk Římanů, se stala úřední řečí říše. V některých částech impéria, hlavně na východě, kde byla řečtina používána více než latina, se přesto dokázaly udržet i původní jazyky. Latina tak byla po staletí jazykem Evropanů a později až do nástupu baroka také jazykem vzdělanců.
Jakou kulturou byla ovlivněna kultura Římanů
Obecně byla římská kultura ovlivněna kulturou řeckou.
Co staveli rimane
Římané stavěly divadla, cirky (elipsovitá sportoviště) a císařské paláce (Palatium v Římě,Hadriánova vila v Tivoli). Jak se žilo v typickém římském městě víme díky zachovalým stavbám v Pompejích. Domy měly ve svém středu sloupový ochoz, na stěnách zdobily malby. Dále Římané stavěli silnice, akvadukty, kanály.
Co jedli ve starověkém Římě
Běžným denním jídlem byla špaldová nebo ječná kaše, popřípadě polenta. Přílohu tvořila zelenina (kapusta, cibule, řepa, salát a pór), luštěniny a domácí sýr. Maso se jedlo zřídkakdy, převážně během významných svátků, kdy bylo základní součásti oběti, nebo na pohřební hostině.
Jak se mluvilo ve starém Římě
Latina, jazyk Římanů, se stala úřední řečí říše. V některých částech impéria, hlavně na východě, kde byla řečtina používána více než latina, se přesto dokázaly udržet i původní jazyky. Latina tak byla po staletí jazykem Evropanů a později až do nástupu baroka také jazykem vzdělanců.
Jak se mluví v Římě
Až do 19. století se tyto změny omezily na hranice Říma, ale později se rozšířily do dalších částí Lazia. Dnešní římštinou se mluví i za hranicemi města a je velmi podobná standardní italštině, ačkoli zůstává odlišná od ostatních nářečí Lazia.
Co způsobilo pád římské říše
Existuje celá řada dalších teorií o příčinách zániku starého Říma – počínaje špatnou správou či rozkoly mezi rolníky a aristokracií přes všeobecný úpadek bojového ducha a plýtvání cennými kovy na luxus až po poněkud mystické vysvětlení německého filozofa a spisovatele Oswalda Spenglera.
Kdy zanikla Římská říše
Západořímská říše prodělávala krizi, o které svědčí i dvojí vyplenění Říma v roce 410 a 455. Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Co se jedlo v raném středověku
Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.
Co Římané jedli
Běžným denním jídlem byla špaldová nebo ječná kaše, popřípadě polenta. Přílohu tvořila zelenina (kapusta, cibule, řepa, salát a pór), luštěniny a domácí sýr. Maso se jedlo zřídkakdy, převážně během významných svátků, kdy bylo základní součásti oběti, nebo na pohřební hostině.
Co jedli v Římě
Hlavní jídlo se u Římanů nazývalo cena. Původně odpovídalo asi našemu obědu, později se přesunulo do odpoledních a večerních hodin, a u těch, kteří si to mohli dovolit, získalo podobu hostiny. Ostatní denní jídla byla jednoduchá – chléb, sýr, solená ryba, luštěniny, zelenina – a jedla se během práce.
Co prevzali rimane od reku
Římané převzali od Řeků i další žánry -lyrika, epika, drama, komedie, přitom římská díla užívala vzory svého kulturního okruhu (např. v dramatu a komedii). Římané však vytvořili i vlastní žánry, které řecká literatura neznala. Byla to především satira, v níž byly Římané zcela svéprávní.
Jak se žilo ve starém Římě
Převážná část obyvatel města žila ve velkých nájemních domech v malých a nepohodlných bytech. V dolních částech budov v tzv. tavernách byly řemeslnické dílny, krámky a hospody, které mnohdy sloužily zároveň i jako obytný prostor pro rodinu nájemníka. Čím výše byl byt umístěn, tím horší podmínky pro život.
Co to je Římské lázně
Římské lázně představují svět horké páry a příjemné relaxace a posezení. V římské lázni se teplota vzduchu pohybuje okolo 45 °C a jsou v nich vyhřívané lavice. Místnost tvoří většinou ovál. Ve středu je umístěn parní generátor, který vytváří kontinuálně páru a tím tvoří vlhkost vzduchu kolem 100 %.
Kdy a proč Padl Řím
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Jak často jedli ve středověku
Dvě jídla denně
V pozdním středověku se podle badatelky Magdaleny Beranové jedlo pouze dvakrát denně: první jídlo před polednem a druhé v podvečer kolem klekání (mezi pátou a půl sedmou, dle krajových zvyklostí).
