Jak jdou za sebou doby
z roku 1836. Toto rozdělení dělí pravěk na tři období, a to dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu železnou, přičemž doba kamenná se dále dělí na paleolit, mezolit, neolit a eneolit; doba bronzová na starší, střední a mladší; a doba železná na starší (doba halštatská) a mladší (doba laténská).
Co dávali lidé v době kamenné do hrobu
Nejčastěji byly vkládány keramické nádoby, dále kamenné nástroje (broušené kopytovité klíny nebo štípaná industrie, vzácněji brousky, zrnotěrky) nebo různé ozdoby ze schránek měkkýšů, kančích klů, jeleních grandlí, někdy též červené barvivo.
Jak se žilo v době kamenné
Lidé žili ve velkých tlupách, uměli rozdělávat oheň a projevoval se zde kanibalismus. Rozvinula se také úcta k mrtvým, kteří byli posypáváni hlinkou, vybaveni ozdobami z mušlí, kostí nebo zvířecích zubů. Vyrývali obrázky zvířat do kostí čí kamenů. Objevují se sošky s výraznými ženskými rysy, kterým se říká venuše.
Čím se živili lidé v době kamenné
Paleolit (nebo starší doba kamenná) je nejmladším a nejdelším obdobím lidských dějin. Člověk dnešního typu se na našem území objevil přibližně před 40 000 lety. V té době zde panovalo tropické podnebí. Tito lidé se živili například sběrem lesních plodů, rybolovem, ale i lovem drobných i větších zvířat.
Kdy začíná a kdy končí pravěk
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).
Kdo přišel na naše území v době železné
V této době žila první etnická skupina – Keltové. Pocházeli z indoevropské rodiny. Přišli buď z východní Evropy nebo se zde vyvinuli. Na území dnešního Česka žil kmen Bójů (odtud latinský název Bohemia – Čechy).
Kdy se člověk poprvé objevil na nasem uzemi
Nejstarší nálezy patřící rodu Homo na území Česka pocházejí z období nejstaršího paleolitu (2.5 milionu – 750 tis. B. P.).
Co se jedlo v pravěku
Lidé jedli luštěniny, různé byliny, zeleninu, ovoce čerstvé i sušené.Starobylé jídlo z obilí vznikalo velice jednoduše.Těsto se sestávalo z mouky s trochou kvasnic, ze soli, z koření, z mléka, někdy z másla a vajec.Z drceného obilí se připravovalo docela chutné kašovité jídlo.
Jak dlouho trval neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Co jedli první lidé
Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.
Kdo žil v pravěku
Od mladého paleolitu (40 – 10 tis. let před Kristem) zde již žil homo sapiens sapiens, který vedle specializovaných kamenných nástrojů používal kostěné čepelové techniky, lovil koně, bizony i mamuty .
Co bylo před dobou kamennou
n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů. Jde o období charakterizované prvním užíváním technologie ve vývoji člověka. Období končí nástupem techniky tavení mědi (přechodné období eneolit), a posléze i bronzu (slitiny mědi a cínu), tedy nástupem doby bronzové.
Co se jedlo před 100 lety
Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal
K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).
Co jedli naši předkové
Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
Co jedli naši předci
Strava našich předků byla velmi prostá, založena zejména na obilovinách a luštěninách. Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory.
Co se jedlo za komunismu
“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.
Jak žili naši předkové
I před dvěma sty lety žili lidé na hromádce, podváděli se, hádali a trápili a jejich spory musely řešit úřady. Ačkoliv se to nezdá, až devatenácté století bylo stoletím prudérie – a i to především ve městech, u středních a vyšších vrstev. Venkov, zvláště v 18. století, byl v tomto ohledu „živější“.
Co se jedlo v 19 století
V ideálním případě, když byl všeho dostatek, jedla střední třída na počátku 19. století celkem zdravě. Jídelníček obsahoval vše od celozrnných obilovin, masa a zeleniny po kysané mléčné výrobky, z nich hlavně tvaroh, podmáslí a syrovátku. V oblibě byly zelené byliny užívané jako koření, nejvíce řeřicha a šalvěj.
Co se jedlo v 60 letech
“ V létě a během žní se doporučovalo podávat studené jídlo, uzené maso nebo pečeně, k tomu kyselý salát a chléb s pomazánkou z droždí. Za chladného počasí měly zelenou především vydatné polévky a tučnější pokrmy.
