Jak by probíhala mobilizace
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. (2) Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky. (3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.
ArchivPodobné
Kdo je povolan při mobilizaci
(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze do mimořádné služby. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
Kdo je vyjmut z mobilizace
Nejviditelnější součástí mobilizace je odvod záložníků do armády a formování nových jednotek. Vláda společně s vrchním velením armády se tak snaží navýšit početní stavy ozbrojených složek v očekávání vojenského konfliktu či jiné mimořádné události.
Kdo mobilizuje
Válečný stav
Prezident republiky na návrh vlády nařizuje částečnou nebo všeobecnou mobilizaci OS ČR.
Archiv
Co se stane když odmítnu mobilizaci
Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Kdo je povinen jít do války
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb.
Koho by se týkala mobilizace
Mobilizací ozbrojených sil České republiky se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze).
Kdo musi schvalit mobilizaci
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo rozhoduje o mobilizaci
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Jak by probihala mobilizace v ČR
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze). Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo podléhá mobilizaci
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon. Branná povinnost naopak zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v §7 výše zmíněného zákona.
Co kdyz Odmitnu brannou povinnost
Vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost. Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Kdo vyhlašuje válku
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Kdo je osvobozen od branné povinnosti
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon. Branná povinnost naopak zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v §7 výše zmíněného zákona.
Koho se týká mobilizace
Mobilizací ozbrojených sil České republiky se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze).
Kdy se muze vyhlasit mobilizace
Lze je vyhlásit v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně.
Co má delat prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Kdy bude povinná vojna
1. ledna 2005 – Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Kdo nařizuje mobilizaci
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze). Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo stojí v čele státu
Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu.
Co dělá vláda
Vláda je ústředním orgánem fiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládá Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblasti dotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet.
Kdo zrušil povinnou vojnu
Po téměř 140 letech skončí v českých zemích letos v prosinci základní vojenská služba. Prezident České republiky Václav Klaus podepsal ve čtvrtek 18. listopadu 2004 zákony, které ruší povinnou základní službu v Armádě České republiky.
Kdy se šlo naposledy na vojnu
12. listopadu 2003 – Vláda schválila reformu armády, podle níž základní vojenská služba skončí závěrem roku 2004. 30. března 2004 – Na vojnu nastoupilo posledních 878 branců.
Jakou moc má vláda
Výkonná moc v České republice. V České republice výkonnou moc obstarává především vláda a prezident. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zákonodárné. Vláda nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení.
Kdo schvaluje Vláďu
Nově složená vláda musí do třiceti dnů od svého jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o vyslovení důvěry. Pokud pro vyslovení důvěry hlasuje nadpoloviční počet poslanců přítomných ve Sněmovně, vláda důvěru získá, pokud ne, musí podat demisi a prezident republiky pověří sestavením vlády jinou osobu.
