Co je to fiskální politika
Fiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s dvěma cíli. A to pomoc utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností bez vysoké a kolísavé inflace.
Co je cílem fiskální politiky
Cíle fiskální politiky: Bezprostřední: regulace agregátní nabídky a agregátní poptávky, hlavně se záměrem tlumit výkyvy hospodářského cyklu; Konečné: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability.
Co je fiskální politika států
Fiskální politikou se rozumí ekonomická rozhodnutí, která přijímají vlády. Vlády se mohou rozhodnout vydávat peníze na poskytování veřejných služeb, podporu hospodářství a snižování nerovností. Tyto peníze mohou získat prostřednictvím daní nebo půjčkami na finančních trzích.
Kdo provádí fiskální politiků
Fiskální politiku provádí zejména vláda a jejím hlavním nástrojem je státní rozpočet. Státní rozpočet má určité příjmy a určité výdaje.
ArchivPodobné
Jaké jsou nástroje fiskální politiky
Nástroje fiskální politiky
Rozlišujeme jednorázová záměrná opatření (diskrétní) a vestavění (automatické) stabilizátory. Jednorázová rozhodnutí příslušných orgánů o změně daňových sazeb, změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu, změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů.
Co tvoří příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku.
Co je to fiskalni
Fiskální neboli rozpočtová politika je nástroj hospodářské politiky vlády, která takto ovlivňuje ekonomiku skrze vládní výdaje a daně.
Jaké jsou výdaje státního rozpočtu
K výdajům státního rozpočtu patří například náklady spojené s činností organizačních složek státu, činností příspěvkových organizací, dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, peněžní dary do zahraničí, nákup cenných papírů nebo výdaje na vládní úvěry.
Kdo rozhoduje o státním rozpočtu
Vládní přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech . Návrh zákona obsahuje rovněž rozpočtovou kapitolu Poslanecká sněmovna a kapitolu Senát. Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá.
Kdo dělá státní rozpočet
Státní rozpočet přijímá pouze Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává Ministerstvo financí a schvaluje vláda České republiky. Tvorbu a obsah upravuje zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb.
Kdo je nositelem monetární politiky
Nositelem monetární politiky je centrální banka (CB). Nástroje centrální banky při provádění monetární politiky Centrální banka má při provádění monetární politiky k dispozici přímé a nepřímé nástroje, pomocí nichž ovlivňuje chování a činnost komerčních bank.
Jak funguje státní rozpočet
Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jeho prostřednictvím vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí.
Na jaké typy rozdělujeme výdaje
Nezbytné – základní výdaje: jídlo, bydlení, léky aj. Zbytné – kouření, výdaje za zábavu, cestování, koníčky apod. Investiční – předpoklad dalších příjmů (spoření, nákup cenných papírů apod.).
Co patří do státního rozpočtu
K výdajům státního rozpočtu patří například náklady spojené s činností organizačních složek státu, činností příspěvkových organizací, dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, peněžní dary do zahraničí, nákup cenných papírů nebo výdaje na vládní úvěry.
Co se platí ze státního rozpočtu
K výdajům státního rozpočtu patří například náklady spojené s činností organizačních složek státu, činností příspěvkových organizací, dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, peněžní dary do zahraničí, nákup cenných papírů nebo výdaje na vládní úvěry.
Jaké jsou hlavní nástroje měnové politiky
Měnověpolitické nástroje České národní banky (ČNB)Operace na volném trhu. Hlavním měnovým nástrojem jsou repo operace, které jsou prováděny formou tendru (výběrového řízení).Automatické facility.Dodávací repo operace.Povinné minimální rezervy.Devizové intervence.
Co patří do měnové politiky
K předpokladům monetární politiky patří rozvinutý trh peněz a kapitálu a převedení emise peněz do výlučné pravomoci státní centrální banky. Nositelem monetární politiky je tak zejména centrální banka, zprostředkovaně také banky obchodní. Ve vztahu k vládě by měla být centrální banka nezávislá.
Co patří do rodinného rozpočtu
V podstatě se jedná o soupis všech plánovaných příjmů a výdajů, určení, zda příjmy pokryjí výdaje, podle potřeby přehodnocování a přizpůsobení výdajů a v neposlední řadě také aktualizace rozpočtu. Sestavení rodinného rozpočtu je tedy podobné tvorbě rozpočtu firem, které porovnávají příjmy a výdaje za účelem zisku.
Jak ČNB reguluje inflaci
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svého inflačního cíle ve výši 2 % ČNB dosahuje pomocí nastavení úrokových sazeb a dalších měnověpolitických nástrojů. Bankovní rada přitom rozhoduje na základě makroekonomické prognózy a vyhodnocení jejích rizik a nejistot.
Kdo provadi Menovou politiků
Provádění měnové politiky
Měnovou politiku Společenství provádí Evropský systém centrálních bank (ESCB), který je tvořen Evropskou centrální banka a národními centrálními bankami všech členských zemí EU. Evropská centrální banka (dále jen ECB) nahradila od 1. 6. 1998 Evropský měnový institut.
Jak si rozdělit rozpočet
Každá rodina by měla mít na paměti univerzální pravidlo 50:30:20, které je zárukou dlouhodobě udržitelných rozpočtů. Náklady na život by měly tvořit maximálně 50 procent celkových příjmů rodiny. Zábava a cestování 30 procent, zbývajících 20 procent je vhodné odkládat stranou a rozdělit je mezi rezervy a spoření.
Který druh příjmů nezahrnujeme do rodinného rozpočtu
výdělky z brigád či přivýdělky z podnikání příjmy ze spoření (úroky) důchod (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vojenský)
Co dělá ČNB s inflaci
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svého inflačního cíle ve výši 2 % ČNB dosahuje pomocí nastavení úrokových sazeb a dalších měnověpolitických nástrojů. Bankovní rada přitom rozhoduje na základě makroekonomické prognózy a vyhodnocení jejích rizik a nejistot.
Kdo může za inflaci v ČR
Kdo za to může Z pohledu makroekonoma je jasné, že za ni mohou oba. Jak fiskální, tak měnová politika totiž inflaci ovlivňují. Deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku ve výši 200 mld.
Kdo dohlizi na banky
ČNB je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.
