Jak může zaměstnavatel vypovědět smlouvu na dobu neurčitou?

Jak vypovědět pracovní smlouvu na dobu určitou

Dobrý den, pracovní poměr na dobu určitou lze v průběhu sjednané doby ukončit jakýmkoliv způsobem, který připouští ZP (tj. dohodou o rozvázání pracovního poměru, výpovědí, okamžitým zrušením, nebo zrušením ve zkušební době) v souladu s §50, odst.

Jak vypovědět smlouvu na dobu neurčitou

Obecně lze smlouvy na dobu neurčitou zrušit výpovědí ke konci kalendářního čtvrtletí. Výpověď je třeba podat alespoň tři měsíce předem. Na rozdíl od odstoupení se výpovědí zrušují pouze účinky smlouvy do budoucna. Účinky výpovědi nastanou buď jejím doručením druhé straně, nebo uplynutím výpovědní lhůty.

Za co mě muze zaměstnavatel vyhodit a jak

Organizační důvody pro propuštění zaměstnanců

Existuje také několik dalších uznatelných důvodů pro propuštění zaměstnanců, jedná se například o přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, rušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo například o výpověď pro nadbytečnost.
Archiv

Jak prodloužit smlouvu na dobu určitou

Zaměstnavatel není povinen smlouvu na dobu určitou nijak prodlužovat anebo zaměstnanci nabízet smlouvu na dobu neurčitou. Uplynutím smlouvy pracovní poměr končí, pokud se obě strany nedohodnou jinak, a to i v případě, že je zaměstnanec na nemocenské. Není zde žádná výpovědní lhůta.

Jak se zeptat na prodloužení smlouvy

Ukončení nebo naopak prodloužení smlouvy je dobré probrat se zaměstnavatelem v předstihu. Není nic špatného na tom pokusit se zjistit, zda s vámi zaměstnavatel v příštím roce má nějaké plány, jaké to konkrétně jsou a zda vám vyhovují. Požádejte šéfa o schůzku a promluvte si o tom.

Co znamená na dobu neurcitou

Pracovní poměr se sjednává pracovní smlouvou zpravidla na dobu neurčitou. To znamená, že žádnému z účastníků není při uzavírání pracovní smlouvy známo, kdy tento pracovní poměr má skončit. Pokud není v pracovní smlouvě doba trvání pracovního poměru výslovně sjednána, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Jaký je rozdíl mezi pracovní smlouvou na dobu určitou a neurčitou

Pokud není pracovní poměr výslovně sjednán na dobu určitou, potom je sjednán na dobu neurčitou. Při sjednání pracovního poměru na dobu určitou skončí pracovní poměr uplynutím času. Pracovní poměr v těchto případech tedy končí, přestože by byl zaměstnanec u smlouvy na dobu neurčitou v „ochranné době“.

Co znamená na dobu neurčitou

Pracovní poměr se sjednává pracovní smlouvou zpravidla na dobu neurčitou. To znamená, že žádnému z účastníků není při uzavírání pracovní smlouvy známo, kdy tento pracovní poměr má skončit. Pokud není v pracovní smlouvě doba trvání pracovního poměru výslovně sjednána, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Z jakých důvodů může zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě ukončit pracovní poměr

Pro platné okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem jsou v § 56 ZP taxativně stanoveny pouze dva důvody, a to zdravotní důvody a nevyplacení mzdy nebo platu. Nepřipadá tak v úvahu, aby zaměstnanec použil pro okamžité zrušení jiný důvod, anebo dokonce žádný důvod.

Jak odejít ze dne na den z práce

Zaměstnavateli je možné kdykoliv navrhnout uzavření dohody a předložit mu i text, v němž bude uvedeno datum, které zaměstnanec navrhuje jako den rozvázání pracovního poměru. Může být stejné jako datum předložení návrhu dohody či žádosti o rozvázání pracovního poměru tímto způsobem.

Jak dlouho dopředu lze uzavřít pracovní smlouvu

Pracovní smlouvu je sice možné sjednat i dlouho dopředu, protože lhůta mezi dnem podpisu pracovní smlouvy a sjednaným dnem nástupu do práce zákoníkem práce stanovena není, jako den nástupu může být proto dohodnuto jakékoliv datum.

Proč je výhodné nebo nevýhodné uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou

Sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou je pro zaměstnavatele výhodné v tom, že mu v případě potřeby umožní bezpečně ukončit spolupráci s nevyhovujícím zaměstnancem. Pracovní poměr pak zaniká uplynutím sjednané doby bez dalšího. Jedná se o mnohem jednodušší řešení, než ukončení pracovního poměru výpovědí.

Jak dlouho může zaměstnavatel prodloužit smlouvu na dobu určitou

Mezi týmiž účastníky lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou, který nesmí přesáhnout dobu 3 let a může být ode dne vzniku pracovního poměru opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení.

Kdy zaměstnavatel nemůže dát výpověď

Zejména se jedná o zdravotní stav zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost), ztráta zdravotních nebo jiných předpokladů k práci, těhotenství nebo jiné překážky v práci (např. mateřská nebo rodičovská dovolená) apod. ZP zakazuje zaměstnavateli, aby mohl v těchto nebo dalších případech dát zaměstnanci výpověď.

Kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit odstupné

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Jak říct zaměstnavateli o výpovědi

Výpověď dejte vždy písemně, ústně daná totiž neplatí. Vytiskněte ji ve dvou kopiích, obě si nechte podepsat nadřízeným a jednu si schovejte. A když se šéf pořád vzteká, že nepodepíše Utíkejte s výpovědí na poštu a zašlete ji do firmy na dodejku.

Jak dlouho dopředu musí dát zaměstnavatel vědět

Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak.

Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné

Výpočet odstupného

Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku. Konečně pokud pracovní poměr trval přes dva roky, je možné nárokovat odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku.

Co dělat když zaměstnavatel nevyplatí odstupné

Jak postupovat v případě, když zaměstnavatel nevyplatí odstupné, ačkoli zaměstnanci na ně vznikl nárok Zaměstnanec má možnost podat podnět ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů k místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (viz příloha).

Na co mám nárok při výpovědi

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Z jakých důvodů může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,stane-li se zaměstnanec nadbytečným,nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,

Kdy může zaměstnavatel dát výpověď

Výpovědní důvody jsou: zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance z důvodu organizačních změn, zdravotní důvody, nesplnění podmínek pro výkon práce na straně zaměstnance, dále důvody, pro které lze pracovní poměr zrušit okamžitě a nakonec závažné porušení pracovní kázně případně …

Co nesmí zaměstnavatel

zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Kdy může zaměstnavatel změnit směnu

S rozvrhem musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit, a to nejpozději 2 týdny předem (pokud se nedomluví se zaměstnancem jinak). Stejně tak ho musí seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu. Ze dne na den tedy zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance směny změnit nemůže.

Jaké je odstupné při výpovědi

Výpočet odstupného

Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku.