Jak poznat motiv?

Jak urcit téma a motiv

Téma je předmětem diskuse, písemného díla, myšlenky člověka nebo výstavy; téma nebo zpráva o odchodu. Motiv je charakteristický rys nebo opakující se nápad v umělecké nebo literární kompozici.

Co je stezejni motiv

S ostatními tématy volně souvisí vložený příběh Viktorky. Motiv je hlavní zápletka, důvod proč se o něčem píše… Hlavní a vedlejší téma je to o čem se píše, čím se dílo zabývá.

Jak určit téma básně

Téma a motiv

Téma je totiž vždy souhrnem drobných motivů. Tématem je v této souvislosti ústřední myšlenka díla, kterou může být například válka, život na okraji společnosti či neopětovaná láska. Na základě výňatku určíte motiv jako jeskyně, jezero, strach nebo podobné konkrétní prvky.
Archiv

Jak poznat kompozici

Když se zaměříme na kompozici díla, pak se díváme hlavně tím směrem, z jakých prvků se dílo skládá a jak se tyto prvky řadí. Všímáme si způsobu vyprávění a osoby vypravěče. Na tyto věci bychom se měli zaměřovat u každého díla.

Co to je motiv

důvod, smysl, příčina („motor“) určitého chování (motiv jednání, motiv zločinu) element nebo cíl motivace. zápletka s potenciálem rozehrát nějaký děj (literární motiv, filmový motiv) charakteristická vlastnost se společným rysem (například hudební motiv)

Jaké jsou druhy vypravěče

Existují i jiné typologie vypravěče, např. vševědoucí (autorský), osobní, přímý a „oko kamery“; nadosobní, osobní a neosobní; subjektivní, objektivní.

Jak dělíme motivy

Dle Madsenové dělíme motivy na tři hlavní skupiny: (1) Primární (hlad, žízeň, sex, odpočinek atd.). (2) Sekundární (sociální kontakt, moc, vlastnictví). (3) Afektivní (potřeba bezpečí, agrese).

Co patří do prózy

Hlavními žánry umělecké prózy v moderní éře jsou román a povídka, vedlejšími žánry pak novela, fejeton a esej. V minulosti to byli spíše žánry legendy, mýtu či pohádky.

Co je to próza

Próza, výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie.

Jaké jsou literární formy

Literární druh tvoří nejvyšší genologickou rovinu a dělí veškerou uměleckou literaturu na tři skupiny – podle obsahu na lyriku, epiku a drama (toto dělení pochází až od Goetheho, konec 18. století), nebo podle formy na poezii, prózu a drama (členění, které se rozšířilo v klasicismu).

Jaké jsou druhy motivace

Motivace primární – vrozené biologické potřeby, které fungují jako instinkty a vyvíjejí se podmiňováním. Motivace sekundární- naučené tendence chování, jak jeho síly a směru, tak i způsobu. Motivace vnější – vyvolává denní a roční doba, přítomnost či absence lidí a podnětů v okolí.

Co je to motiv v literatuře

Motivy jsou něco jako klíčová slova. Motiv může být nějaká důležitá myšlenka, pocit, činnost nebo klidně i předmět, zkrátka něco, co byste pravděpodobně zmínili, kdybyste chtěli dílo nebo jeho část "převyprávět". Některé motivy jdou popsat jedním slovem, jiné třeba celou větou, některé se v díle opakují, jiné ne.

Jaké jsou formy vyprávění

Podle počtu mluvčích rozlišujeme: monolog (samomluva) – promlouvá jen jedna postava, buď nahlas nebo pro sebe v duchu (pak je to "vnitřní monolog") dialog (rozhovor) – postupně promlouvá několik různých postav a vzájemně na sebe reagují

Co je to Anafora

Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.

Jak se dělí próza

Próza se dělí na dvě hlavní skupiny, prózu uměleckou a prózu vědeckou. V běžné řeči, zejména v češtině, se však postupem doby pojem próza stal označením hlavně prózy umělecké (v jiných jazycích tomu tak nutně není), tedy synonymem beletrie (i tento pojem však v češtině měnil v čase význam, původně zahrnoval i poezii).

Co to je epika

Epika, také nazývaná výpravná literatura nebo narativní literatura, je literární druh. Je založena na ději, vyprávění příběhu. Příběh v tomto smyslu znamená záznam událostí v čase, řadu kauzálně spojených prvků. Epika bývá vymezována vůči lyrice a dramatu.

Jak poznat prózu

řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie. Odtud také pojem prozaický v přeneseném smyslu, tedy zhruba „protiklad vznešeného“.

Jak poznat literární druhy

Rozlišujeme tři základní literární druhy: epika, lyrika a drama.EPIKA – obsahuje a popisuje určitý děj.LYRIKA – nemá děj, vyjadřuje pocity.DRAMA – je tvořeno promluvami, případně jednáním, jednotlivých postav.

Jak začít vyprávění

V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení. Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít.

Co musí být ve vypravování

Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.

Co je to figura

Figura (zdrobněle též figurka; z lat. fingere, utvářet, vymýšlet, předstírat) může být: postava, např. v umění se může jednat o postavu literární, dramatickou, filmovou, taneční, hudební či výtvarnou apod.

Jak se pozná próza

Próza je souvisle (bez veršů) psaný text, který sice může být a běžně je tzv. horizontálně členěn na odstavce, nadpisy / názvy kapitol apod., ale jinak si klidně plyne… Příkladem může být běžné vyprávění, povídka, román, ale také novinová zpráva nebo beletristicko-publicistický fejeton.

Co je to román

Román je rozsáhlý epický (vyprávěcí) literární žánr, řazený mezi fikci a ve své moderní podobě téměř vždy prozaický, jen málokdy veršovaný. Jedná se o velmi mnohotvárný, vnitřně rozporný a neobyčejně proměnlivý žánr s otevřenou strukturou.

Co má být ve Vypravovani

Vypravování je prozaický slohový útvar. Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.

Co má mít vypravování

Každé vypravování by mělo mít uvedení do děje, zápletku, stupňování přecházející ve vyvrcholení a rozuzlení. Vypravování používá ve své jazykové stránce především slovesa, citově zabarvená slova a také nespisovné výrazy. Větná stavba by měla obsahovat jednoduché, volnější a kratší věty.