Co to jsou slovesné tvary v záporu
Zápor vytváříme přidáním záporky ne- není – nejsme, nejste, nejsou). Tvary slovesa být vytváříme ze tří různých kořenů: js- (jes-), bud- a by-.
Jak se tvoří zápor
V češtině se zápor tvoří obvykle záporkou ne, která se často připojuje jako předpona (nemám, neznámý), u zájmen a příslovcí předponou ni- (nikdo, nijak), případně záporné je již slovo samo (žádný).
Co to je infinitiv
Jazykovědný termín infinitiv pochází z latiny a označuje neurčitý jmenný tvar slovesný, který vyjadřuje děj bez vztahu k osobě, číslu, způsobu, popř. času. Obvykle také představuje základní reprezentativní tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.
Jak poznat přítomný čas prostý
Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.
Kdy se dává do A does
Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".
Co je to způsob u sloves
SLOVESNÝ ZPŮSOB (modus verbi, verbální modus) V tradiční jazykovědě ↗afixy obsaženými ve vnitřní struktuře slovesa vyjádřené aspekty platnosti události vyjadřované tímto slovesem. V různých jazycích jsou takto vyjadřovány různé aspekty, a tedy morfologická kategorie s.z. je v nich různě strukturována.
Jak vypadá infinitiv
V češtině se infinitiv tvoří koncovkou –t (dělat, prosit, krýt, tisknout) a –ci (moci, říci, péci), případně –ti. Tvary na –ti (u sloves jako nésti, dělati se tvoří přidáním –i) jsou však dnes považovány za knižní. Koncovka –ci je dnes nahrazována –ct (moct, říct, péct), obě varianty jsou považovány za správné.
Kdy se používá has been
Pokud se ve svém záměru soustředíme na děj a nikoliv na výsledek, anebo pokud ani žádný výsledek není, používáme předpřítomný čas průběhový. She has been doing her homework.
Kdy se dává do A kdy does
Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".
Kde je do A kde does
Jak vytvořit čas:
| Klikni pro výslovnostWhere | Klikni pro výslovnostdo | Kde (já, ty, on, oni atd.) bydlíš |
|---|---|---|
| Klikni pro výslovnostdoes |
Co je to past simple
Minulý čas prostý používáme pro děje, které se odehrály v jasně definované minulosti. Často jsou s ním spojovány časová určení yesterday, three weeks ago, last year, when I was young. We watched a film yesterday.
Jak určit osobu
Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu.První osoba – já, my.Druhá osoba – ty, vy.Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.
Jak se pozná způsob
Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí.Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.
Co je to Gerund
Je to sloveso, které se chová jako podstatné jméno. Při překladu záleží na použití ve větě, ale pokud je použito na místě podmětu a často také předmětu, má význam podstatného jména, které popisuje dané sloveso, např. sitting = sezení, shopping = nakupování, walking = chození, speaking = mluvení, sleeping = spaní atd.
Na co končí infinitiv
V češtině se infinitiv tvoří koncovkou –t (dělat, prosit, krýt, tisknout) a –ci (moci, říci, péci), případně –ti. Tvary na –ti (u sloves jako nésti, dělati se tvoří přidáním –i) jsou však dnes považovány za knižní. Koncovka –ci je dnes nahrazována –ct (moct, říct, péct), obě varianty jsou považovány za správné.
Kde se píše Just
Just použijeme, když se právě něco stalo: I'm not hungry, I've just had lunch. (Nemám hlad, právě jsem měl večeři.)
Co znamená I have been
I was – byl jsem tam a už nejsem; I have been – pořád tam jsem, např. I have been in the library for 2 hours (jsem tam 2 hodiny).
Kde je do a kde does
Jak vytvořit čas:
| Klikni pro výslovnostWhere | Klikni pro výslovnostdo | Kde (já, ty, on, oni atd.) bydlíš |
|---|---|---|
| Klikni pro výslovnostdoes |
Jak se používá did
U záporných a tázacích tvarů slovesa to do jakožto běžného významového slovesa "dělat" se v minulém prostém čase používá pomocné did, např.: We didn't do our homework last night. Záporný tvar od have se obvykle tvoří také pomocí did, ale někde je možné přidat pouhé not či použít zkrácený tvar n't.
Kdy se v otazce pouziva do
Pomocné sloveso „do“ využijeme při tvoření otázky a záporu v přítomném čase prostém a v minulém čase prostém. Dejte si pozor na to, že v oznamovací větě pomocného sloveso „do“ není.
Kdy se používá did
Při tvorbě otázky či záporu v minulém čase prostém používáme pomocné sloveso do, tedy jeho minulý tvar did (zápor pak did not, zkráceně didn't) a infinitiv významového slovesa bez to. Tvar pomocného slovesa je stejný pro všechny osoby (na rozdíl od do, které se ve 3. os.
Jak se tvoří past perfect
Tvoří se použitím pomocného slovesa had a minulým příčestím. Např: write → had written. sleep → had slept.
Co je to present perfect
Předpřítomný čas prostý používáme, když mluvíme o událostech, co se odehrály v minulosti, ale mají nějakou souvislost s přítomností. Jedním případem použití předpřítomného času prostého je pro mluvení o zkušenostech, které jsme prožili do současné doby.
Jaké máme osoby v českém jazyce
První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.
Jaké jsou způsoby
Slovesné způsoby
Slovesa v češtině vyjadřují oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob. Základním způsobem je oznamovací způsob (indikativ), který vyjadřuje děj jako jistý, skutečný.
