Kdy se píše samý
Pokud je podmět, ke kterému se zájmeno vztahuje, mužského rodu životného, zvolíme podobu sami (např. Chlapci tam šli sami). V případě, že je podmět ženského nebo mužského neživotného rodu, je nutné napsat samy (např. Dívky tam šly samy).
Archiv
Jak napsat samý
Jestliže je podmět rodu mužského životného, pak napíšeme sami (pouze ve 4. p. čísla množného je „samy“). Je-li podmět rodu mužského neživotného nebo rodu ženského, zvolíme podobu samy.
ArchivPodobné
Jaké je zájmeno sám
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaké i ve slově sami
Měkké i se tedy píše pouze v 1. pádu množného čísla mužského životného rodu (když chlapci, muži, ptáci nebo třeba jeleni dělají něco sami).
Archiv
Jaké I samý
samy, samy, sama. Pro psaní i/y pak platí pravidla shody, tj. měkké i se píše pouze v 1. pádu množného čísla mužského životného rodu ("my sami"; ale "my samy" jako ženy).
Co je to sám
Zájmeno sám mělo původně sklonění zájmenné, jako na př. zájmeno ten nebo číslovka jeden. Toto sklonění se liší v některých tvarech od sklonění jmenného i přídavného (na př. jednoho divokého vlka), a tak se lišilo i sklonění slova sám.
Co je za slovní druh sám
Typy zájmen
zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak se dělí zájmena
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jak se pozná zájmeno
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jak poznat zájmena ve větě
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jaké jsou osobní zájmena
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.
Kterou je zájmeno
zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)
Jaký druh zájmena je toho
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaké zájmeno je mě
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Jaký druh zájmena je jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Jaký druh zájmena je tobě
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jak správně napsat mě mně
Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Koho co jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Koho co jí nebo jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Koho co mojí
Nominativ. Kdo Co já ty. on. ona. ono.Genitiv. Koho Čeho mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj. jí níDativ. Komu Čemu mně, mi. tobě, ti. jemu, mu. němu. jí níAkuzativ. Koho Co mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj, -ň ho, jej.Vokativ. Oslovujeme, Voláme. — ty. —Lokál. O kom O čem mně tobě něm. ní něm.Instrumentál.
Jaké je zájmeno toho
toho zájmeno · ukazovací
— genitiv a akuzativ čísla jednotného zájmena ten ⋄ Toho pitomečka tady si nevšímejte, toho tu už dlouho má každý na háku. ⋄ Já nejsem stydlivá, jen ta odvaha mi chybí, jak to bývá, na kom mi pořádně nezáleží, na toho se klidně usměji jak měsíček.
Kdy se píše mi a my
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Kdy se používá mně
Tam, kde říkáte tobě, se píše mně. Tam, kde říkáte tebe, se píše mě.
| pád | jak se to píše |
|---|---|
| 1. (kdo, co) | já [ty] |
| 2. (koho, čeho) | mě [tebe] (knižně mne) |
| 3. (komu, čemu) | mně [tobě] (mi) |
| 4. (koho, co) | mě [tebe] (knižně mne) |
Jak Delime zájmena
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen… |
