Kde vzniká elektromagnetické vlnění
Tak jako mechanický oscilátor je zdrojem mechanického vlnění (např. kmitající struna je zdrojem zvuku, …), je i elektromagnetický oscilátor zdrojem elektromagnetického vlnění.
ArchivPodobné
Jak fungují elektromagnetické vlny
Na základě principu vzájemné indukce vytváří časově proměnné elektrické pole E časově proměnné točivé magnetické pole H, které následně vytváří časově proměnné točivé elektrické pole E atd. V důsledku neustálých po sobě jdoucích změn elektrického pole a magnetického pole vzniká elektromagnetická vlna.
Archiv
Jak se šíří elektromagnetické vlny
Vlnění je vyzařováno v krátkých impulsech anténou, která má často tvar paraboly. Vlnění se šíří v úzkém paprsku směrem ke sledovanému objektu a po odrazu od jeho povrchu se vrací zpět k anténě.
Kdo se zabýval existencí elektromagnetických vln
Heinrich Rudolf Hertz (22. února 1857 Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik, který experimentálně ověřil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení.
Co jsou to elektromagnetické vlny
Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole. Elektromagnetickým zářením se zabývá obor fyziky nazvaný elektrodynamika, což je podobor elektromagnetismu.
Jak vlnění vzniká
Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenstvích a jeho příčinou je existence vazebných sil mezi částicemi látky – kmitání jedné částice se vzájemnými vazbami přenáší na částice další. Současně se na částice přenáší energie kmitavého pohybu.
Jak rychle se šíří elektromagnetické vlny
Elektromagnetické – například rádiové vlny, mikrovlny, světlo, rentgenové záření aj. Může se šířit nejen v hmotném prostředí, ale i ve vakuu. Rychlost elektromagnetického vlnění ve vakuu (c = 300 000 km/s) je podle Einsteinovy teorie relativity nejvyšší dosažitelnou rychlostí ve vesmíru.
Co vyzařuje elektromagnetické pole
Patří k nim vše od slunečního záření, přes mikrovlnky a mobilní telefony, holicí strojky, fény, až po vedení vysokého napětí a rozvody elektřiny v domácnostech nebo radiové a televizní vysílače.
Co je příčinou vzniku mechanického vlnění
Příčinou mechanického vlnění je existence vazeb mezi částicemi (atomy, molekulami) prostředí, kterým se vlnění šíří. Kmitání jedné částice se vzájemnou vazbou přenáší na další částici. Současně se na tuto částici přenáší energie kmitavého pohybu. Říkáme, že se prostředím šíří postupné vlnění.
Co to je elektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění (viz též elektromagnetické záření) je děj, při němž se prostorem šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole.
Jak vznika vlnění
Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenstvích a jeho příčinou je existence vazebných sil mezi částicemi látky – kmitání jedné částice se vzájemnými vazbami přenáší na částice další. Současně se na částice přenáší energie kmitavého pohybu.
Jaký je rozdíl mezi kmitáním a vlněním
Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu. Kmitající systém se často nazývá oscilátor. Dochází-li k přenosu kmitání prostorem, hovoří se o vlnění (např. elektromagnetické vlnění).
Co je příčinou vlnění
Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenstvích a jeho příčinou je existence vazebných sil mezi částicemi látky – kmitání jedné částice se vzájemnými vazbami přenáší na částice další. Současně se na částice přenáší energie kmitavého pohybu.
Jaké jsou druhy vlnění
Pokud je amplituda rovnoběžná se směrem šíření vlnění, pak se mluví o podélném (longitudálním) vlnění. Je-li amplituda vlnění kolmá ke směru šíření vlnění, mluví se o vlnění příčném (transverzálním). Zachovává-li se přitom směr kmitů příčného vlnění v jedné rovině, hovoří se o vlnění polarizovaném.
Jaký je rozdíl mezi postupným a stojatým vlněním
1) postupné vlnění: všechny body kmitají se stejnou amplitudou, ale s různou fází (fáze se šíří fázovou rychlostí). Dochází k přenosu mechanické energie. 2) stojaté vlnění: všechny body mezi dvěma sousedními uzly kmitají se stejnou fází, ale s různou amplitudou.
Co se stane s vodní hladinou po dopadu kamene
Př.: V místě dopadu kamene na vodní hladinu vznikne kmitavý rozruch, který se v podobě vln šíří všemi směry. Plovoucí předměty v určité vzdálenosti od místa dopadu se v okamžiku, kdy je dostihne vlna, rozkmitají. To znamená, že kmitavý rozruch se z jednoho místa přenesl na jiné místo a tam vzniklo kmitání.
