Co jedli pravěcí lidé
Lidé jedli luštěniny, různé byliny, zeleninu, ovoce čerstvé i sušené.Starobylé jídlo z obilí vznikalo velice jednoduše.Těsto se sestávalo z mouky s trochou kvasnic, ze soli, z koření, z mléka, někdy z másla a vajec.Z drceného obilí se připravovalo docela chutné kašovité jídlo.
V čem bydleli pravěcí lidé
Často vyhledávali jeskyně a skalní převisy na výhodném místě: blízko řek a pokud možno nad údolími, obývanými stády zvěře. Přístřešek, který jim takto nabídla příroda, si upravovali; používali k tomu "dvojitou střechu". Mnohem častěji se však usídlili ve volné krajině, na planinách, v údolích, na horských plošinách.
Kdo žil v pravěku
Od mladého paleolitu (40 – 10 tis. let před Kristem) zde již žil homo sapiens sapiens, který vedle specializovaných kamenných nástrojů používal kostěné čepelové techniky, lovil koně, bizony i mamuty .
Archiv
Jak vypadá pračlověk
Má jít o pozůstatky přinejmenším 15 jedinců. Nově objevená druh pračlověka se podobá člověku vzpřímenému (Homo erectus), který putoval jihoafrickou přírodou před 1,5 milióny let. Homo naledi měl malý mozek, dlouhé nohy, protáhlé tělo a špičaté čelo.
Co rostlo v pravěku
V starší době kamenné rostl na našem území pouze ječmen a pšenice jednozrnka a dvouzrnka, z nichž se vařila kaše a pekl chléb, který připomínal spíš nekvašené placky. V mladší době kamenné se začíná pěstovat špalda, oves, proso a žito. Z luštěnin byla v pravěku dostupná čočka, hrách, vikev a bob.
Co jedli první lidé
Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.
Co se lovilo v pravěku
Lov v pravěku
Pochopitelně pro pravěké lovce byla atraktivní hlavně velká zvířata jako mamuti, zubr, los, pratur, sob, jelen, pižmoň apod. V neolitu přestává být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se postupně vyvíjí pastevectví.
Jak se oblékali lidé v pravěku
V době kamenné lidé pro výrobu oblečení používali téměř výhradně kůži či kožešiny, a to jak z ulovených divokých zvířat, tak i domácích. Pro spojování jednotlivých kousků kůže sloužily kostěné jehlice, sešívalo se lýkem, střívky či kůží. Lidé se také zdobili kostmi, zuby či parohy ulovených zvířat.
Jak dlouho trval pravěk
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).
Jak skončil pravěk
Pravěk je nejdelší období lidských dějin. Začíná vývojem člověka a končí ve chvíli, kdy se na daném území začalo používat písmo obvykle spojené s vytvořením nějaké formy státu. Proto skončil na různých místech světa v různou dobu.
Co se jedlo před 100 lety
Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal
K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).
Co jedli lidé ve starověku
Starověk. Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).
Co sbírali v pravěku
Pravěký člověk sbíral bezinky, jeřabiny, šípky, dřín, hloh, mochyni, mák či lněná semínka, z nichž se získával olej. V smíšených dubových lesích rostla planá jablka.
Jak obléknout pračlověka
PO NITKÁCH DO MINULOSTI. Naše druhá populárně – naučná kniha vás provede umem a krásami pravěkého textilnictví. Dozvíte se vše o výrobě tkanin v pravěkém světě a najdete v ní také množství nápadů a návodů pro řemeslnou tvorbu. Je vhodná pro čtenáře se zájmem o historii, tradiční řemesla nebo enviromentální problematiku …
Čím končí pravěk
Pravěk je nejdelší období lidských dějin. Začíná vývojem člověka a končí ve chvíli, kdy se na daném území začalo používat písmo obvykle spojené s vytvořením nějaké formy státu.
Kdy začíná a kdy končí pravěk
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).
Co se jedlo za komunismu
“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.
Jak se vařilo za první republiky
Jak se jedlo za první republikyNa pole s kusem chleba. Pokud byste se za první republiky živili prací na poli, posnídali byste kus chleba a bílou kávu připravenou z náhražky – ze sladu nebo cikorky.Maso na dělnickém stole byla vzácnost.Úřednici, ti se měli.Ústřice u Šroubka.Slušná dívka musela umět vařit.
Co jedli chudí lidé ve středověku
Středověká kuchyně nebyla tak fádní, jak by se na první pohled mohlo zdát a v mnohém se podobala té dnešní. Rozmanitost stravy se odvíjela i od způsobu života lidí a od toho, kde žili. Pokud byl člověk chudý, jeho strava se skládala zejména z hrachu, různých kaší (sladkých i slaných) a hlavně také z obilí a chleba.
Jak se dělí pravěk
z roku 1836. Toto rozdělení dělí pravěk na tři období, a to dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu železnou, přičemž doba kamenná se dále dělí na paleolit, mezolit, neolit a eneolit; doba bronzová na starší, střední a mladší; a doba železná na starší (doba halštatská) a mladší (doba laténská).
Jak vypadal obchod za socialismu
Samostatné obchody za socialismu prakticky neexistovaly. Každý jednotlivý obchod patřil do sítě nějakého národního podniku, který nabízel specifický druh zboží. Tyto podniky se organizovaly na územním principu a staraly se o distribuci, logistiku, administrativu a nábor pracovní síly.
Jak často jedli ve středověku
Dvě jídla denně
V pozdním středověku se podle badatelky Magdaleny Beranové jedlo pouze dvakrát denně: první jídlo před polednem a druhé v podvečer kolem klekání (mezi pátou a půl sedmou, dle krajových zvyklostí).
Co pili lidé ve středověku
Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí i mléko kobylí.
Kdo je socialista
Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Co se jedlo za socialismu
Hospody, restaurace i jídelny za to poskytovaly služby často už dopoledne. Pracující tam mířili už brzy ráno, aby přišli na polévku. Typická byla gulášová, dršťková, bramborová, zelňačka. K tomu muselo být pivo, někteří odvážlivci ho doplnili i rumem nebo panákem čehokoli jiného.
