Jak rychle se šíří elektromagnetické vlny
Elektromagnetické – například rádiové vlny, mikrovlny, světlo, rentgenové záření aj. Může se šířit nejen v hmotném prostředí, ale i ve vakuu. Rychlost elektromagnetického vlnění ve vakuu (c = 300 000 km/s) je podle Einsteinovy teorie relativity nejvyšší dosažitelnou rychlostí ve vesmíru.
Jak vznikají rádiové vlny
Rádiové vlny (též rádiové záření) jsou částí spektra elektromagnetického záření s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Vzniká mimo jiné v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu.
Jak se počítá vlnová délka
Vlnová délka se vypočítá jako v/f, tedy rychlost té vlny děleno frekvencí. V případě elektromagnetického vlnění za rychlost dosadíme rychlost světla, tedy přibližně 3×10^8 m/s.
Jak se šíří elektromagnetické vlny o krátkých vlnových délkách
U některých krátkých vln se využívá odrazu od vrstvy atmosféry zvané ionosféra (viz obr. 259). Tato oblast začíná ve výšce asi až nad zemským povrchem a obsahuje určité množství molekul vzduchu rozštěpených účinkem slunečního ultrafialového záření na ionty a volné elektrony.
Co vysílá elektromagnetické vlny
Pomocí elektromagnetických vln se například přenáší televizní a rozhlasové vysílání, komunikuje mobilními telefony, ovládají například hračky pomocí dálkového ovládání, elektronika (pomocí ovladače), ohřívá strava (mikrovlnná trouba), zjišťuje přítomnost a pohyb předmětů (radary).
Kde se šíří příčně vlnění
Vzbudíme–li v pevném tělese výchylku určitého směru, šíří se v jejím směru podélná vlna, ve směrech kolmých k směru původní výchylky se šíří vlna příčná. Obě vlny se šíří různou rychlostí, podélná rychleji. V kapalinách a plynech se příčné vlny nešíří.
Kdo objevil radiové vlny
Záření v rádiové oblasti objevil zaměstnanec Bellových telefonních laboratoří v Holmdelu Karl Jansky, když zkoumal vliv atmosférických poruch na radiotelefonní spojení mezi oceány na vlnových délkách 10 až 20 metrů, které se projevovalo jako šramot a praskot.
Kdo objevil rádiové vlny
Jejich existenci předpověděl skotský fyzik James Clerk Maxwell, který v roce 1870 vytvořil teorii elektromagnetizmu. O několik let později Heinrich Hertz, německý fyzik, aplikoval jeho teorie na vysílání a přijímání radiových vln. Na jeho počest je pojmenovaná jednotka frekvence elektromagnetických vln – hertz.
Jak značíme vlnovou délku
Značení a jednotky
Vlnová délka se značí řeckým písmenem λ (lambda).
Jakou značku má vlnová délka
| Vlnová délka | |
|---|---|
| Název veličiny a její značka | Vlnová délka λ |
| Hlavní jednotka SI a její značka | metr m |
| Definiční vztah | |
| Dle transformace složek | skalární |
Jak se značí vlnová délka
S frekvencí vlnění f a rychlostí vlnění c je vlnová délka svázána následujícím vztahem: λ = c f {\displaystyle \lambda ={\frac {c}{f}}}
Jak fungují elektromagnetické vlny
Na základě principu vzájemné indukce vytváří časově proměnné elektrické pole E časově proměnné točivé magnetické pole H, které následně vytváří časově proměnné točivé elektrické pole E atd. V důsledku neustálých po sobě jdoucích změn elektrického pole a magnetického pole vzniká elektromagnetická vlna.
Jak se šíří zvukove vlny
Zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí, šíří se tedy v plynech, kapalinách i pevných látkách (ve vakuu se zvuk nešíří). Zdroje zvuku jsou tělesa, ve kterých vzniká chvění, které se přenáší na okolní prostředí a v něm se dále šíří jako postupná vlna mechanického vlnění. Příkladem budiž struna, tyč, blána atd.
Co je to fáze vlny
Fáze vlny je bezrozměrná veličina, která určuje vztah charakteristické veličiny vlny (například výchylky akustického tlaku, intenzity elektrického pole nebo magnetické indukce) k danému místu a času a ke stavu charakteristické veličiny vlny v časovém a prostorovém počátku.
Kdo se zabýval existenci elektromagnetických vln
Existenci těchto vln předpověděl v roce 1832 anglický fyzik Michael Faraday a skotský fyzik James Clerk Maxwell je v roce 1865 teoreticky dokázal popsat pomocí svých matematicko-fyzikálních rovnic – nyní známých jako Maxwellovy rovnice. Prakticky je dokázal až v roce 1887 německý fyzik Heinrich Hertz.
Které záření má vyšší frekvenci
Elektromagnetické spektrum se skládá ze všech druhů záření ve vesmíru. Záření gama má nejvyšší frekvenci, zatímco radiové vlny nejnižší. Viditelné světlo je zhruba uprostřed tohoto spektra a pokrývá jen jeho velmi malou část.
Jak rychle je světlo
Většina lidí má v povědomí, že se světlo šíří extrémně vysokou rychlostí, kterou nelze žádným způsobem překonat. Toto tvrzení se ale vztahuje jen k přenosu informace a rychlost, o které se hovoří, je rychlostí světla ve vakuu. Tato rychlost je přibližně 300 000 kilometrů za sekundu.
Jakou vlnovou délku má viditelné světlo
Viditelné světlo, jinak také označované pouze jako světlo, je elektromagnetické záření o frekvenci 3,9 x 1014 Hz do 7,9 x 1014 Hz, což ve vakuu odpovídá vlnovým délkám v rozmezí 380–740 nm.
Jakou jednotku má lambda
Součinitel tepelné vodivosti – λ
Vyjadřuje se ve wattech na metr krát kelvin [W/mK] a označuje se řecký písmenem lambda [ λ ].
Co je vlnová délka λ
Udává nejmenší vzdálenost dvou korespondujících bodů na šířící se vlně, např. dvou maxim nebo dvou minim. S frekvencí vlnění f a rychlostí vlnění c je vlnová délka svázána následujícím vztahem: λ = c f {\displaystyle \lambda ={\frac {c}{f}}}
V čem se měří vlnová délka
Vlnové délky světla se měří v nanometrech (nm), což je jednotka miliardkrát menší než je metr.
Kdo slyší infrazvuk
Infrazvuk v přírodě
Infrazvuk vzniká přirozeně prouděním větru, šumem stromů nebo hučením vody či moře. Je známo, že velryby, sloni, hroši, nosorožci, okapi a aligátoři používají infrazvuk k dorozumívání.
Jaký typ vlnění je zvuk
Zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí, šíří se tedy v plynech, kapalinách i pevných látkách (ve vakuu se zvuk nešíří). Zdroje zvuku jsou tělesa, ve kterých vzniká chvění, které se přenáší na okolní prostředí a v něm se dále šíří jako postupná vlna mechanického vlnění.
Co se stane s vodní hladinou po dopadu kamene
Př.: V místě dopadu kamene na vodní hladinu vznikne kmitavý rozruch, který se v podobě vln šíří všemi směry. Plovoucí předměty v určité vzdálenosti od místa dopadu se v okamžiku, kdy je dostihne vlna, rozkmitají. To znamená, že kmitavý rozruch se z jednoho místa přenesl na jiné místo a tam vzniklo kmitání.
Jak se šíří podélné vlnění
U podélného vlnění se částice vychylují rovnoběžně se směrem šíření vlny. Příkladem podélného vlnění je zhuštění pohybující se podél magické spirály. Vodorovnou podélnou vlnu vytvoříme tím, že budeme jeden konec magické spirály natahovat a stlačovat.
