Kde vzniká kyslík
Vznik volného kyslíku
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech …
Kde se v prirode vyskytuje kyslík
Výskyt kyslíku
Nejrozšířenější prvek v zemské kůře (kolem 49%). Vázaný je obsažen ve vodě, v řadě anorganických a organických látek. Je biogenním prvkem – je obsažen v živých organismech a rostlinách.
Kde není kyslík
V poslední době se čím dál tím víc množí alarmující zprávy o tom, že kyslík v atmosféře ubývá. Realita je taková, že skutečně jsou na Zemi místa, kde je kyslíku nedostatek. Jedná se však zejména o vodní prostředí, typicky části moří a oceánů. Rozpustnost kyslíku ve vodě je totiž nepřímo úměrná její teplotě.
Archiv
Kde se vzal kyslík na Zemi
Atmosféra Země se skládá z přibližně 21 procent kyslíku. Jeho hlavním a prakticky jediným přirozeným zdrojem je fotosyntéza suchozemských zelených rostlin a mořského fytoplanktonu, při níž se rozkládá oxid uhličitý na kyslík. Člověk jej umí vyrobit i uměle rozkladem vody.
Kdo vynalezl kyslík
Joseph Priestley (13. března 1733 – 8. února 1804) byl anglický chemik, filozof, duchovní a pedagog. Chemii měl pouze jako koníčka, přesto v ní dosáhl největších úspěchů: objevil kyslík, dusík a řadu jiných prvků a látek (kyselina siřičitá, čpavek, oxid dusný, fluor, chlorovodík).
Kdo objevil kyslík
Joseph PriestleyAntoine LavoisierCarl Wilhelm Scheele
Kyslík/Objevitelé
Kdy je kyslík škodlivý
Vdechování dalšího kyslíku má naopak na tělo negativní vliv, a to zejména v plicních sklípcích, kde kyslík vstupuje do krve a odkud rovněž uniká oxid uhličitý. S přílišným přílivem čistého kyslíku však oxid uhličitý nemůže opustit tělo a může nastat trvalé poškození jednotlivých sklípků.
Jak se dostal kyslík do atmosféry
Kyslík je životně důležitou součástí atmosféry. Kyslík do atmosféry dodávají rostliny. Ty, během procesu, který se jmenuje fotosyntéza, spotřebovávají plynný oxid uhličitý a uvol- ňují do atmosféry kyslík. Kyslík v atmosféře je spotřebováván člověkem a dalšími živočichy.
Kdo a kdy objevil kyslík
Za objevitele kyslíku je někdy považován švédský lékárník Carl Wilhelm Scheele, který v letech 1771–1772 vyráběl plynný kyslík zahříváním oxidu rtuťnatého a různých dusičnanů. Pojmenoval tento plyn "ohnivý vzduch", svůj objev však publikoval až v roce 1777.
Kdy byl vynalezen kyslík
Za objevitele kyslíku je někdy považován švédský lékárník Carl Wilhelm Scheele, který v letech 1771–1772 vyráběl plynný kyslík zahříváním oxidu rtuťnatého a různých dusičnanů. Pojmenoval tento plyn "ohnivý vzduch", svůj objev však publikoval až v roce 1777.
Co se stane když budu dýchat čistý kyslík
Vdechování dalšího kyslíku má naopak na tělo negativní vliv, a to zejména v plicních sklípcích, kde kyslík vstupuje do krve a odkud rovněž uniká oxid uhličitý. S přílišným přílivem čistého kyslíku však oxid uhličitý nemůže opustit tělo a může nastat trvalé poškození jednotlivých sklípků.
Co je to Hyperoxie
Hyperoxie je nadbytek kyslíku (rozpuštěného v tekutině (krvi)) v organismu nebo ve tkáních, zpravidla způsobený dýcháním čistého kyslíku.
Co to je atmosféra
Atmosféra představuje plynný obal Země a tento plyn se též označuje jako vzduch. Její vliv se projevuje zejména kvalitativními (rozptyl) a kvantitativními (pohlcování) změnami slunečního záření, přenosem vláhy, na většinu složek fyzickogeografické sféry působí jak fyzikálně, tak i chemicky.
Kdy je kyslík jed
Je biogenním prvkem a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny živých organismů na této planetě. Autorem jeho českého názvu je Jan Svatopluk Presl. Při dýchání vzduchu o obsahu kyslíku větším než 75 % (za normálního atmosférického tlaku) však dochází k většinou nenávratnému poškození plic.
Jak škodí kyslík
Vdechování dalšího kyslíku má naopak na tělo negativní vliv, a to zejména v plicních sklípcích, kde kyslík vstupuje do krve a odkud rovněž uniká oxid uhličitý. S přílišným přílivem čistého kyslíku však oxid uhličitý nemůže opustit tělo a může nastat trvalé poškození jednotlivých sklípků.
Kdy kyslík škodí
Při dýchání vzduchu o obsahu kyslíku větším než 75 % (za normálního atmosférického tlaku) však dochází k většinou nenávratnému poškození plic. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Kdo nesmi do Hyperbaricke komory
Nemáte rýmu nebo kašel, ucpaný nos nebo akutní virózu (toto jsou překážky, které Vám neumožní hladký sestup do léčebného tlaku), Nemáte hořlavé látky jako zápalky, zapalovače, kuřácký materiál, těkavé látky – alkohol, dezinfekci a kosmetické přípravky na bázi alkoholu, dále oleje, masti, spreje, rtěnky apod.
Co je to dusík
Dusík je dvojatomový plyn, který představuje 78 % zemské atmosféry. Kromě vzduchu je dusík obsažen v bílkovinných látkách všech živých organismů, v některých přírodních ložiskách uhlovodíkového zemního plynu a v mnoha organických a anorganických.
Co je to exosféra
Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země. Jedná se o okrajovou vrstvu pozemské atmosféry. Za horní hranici exosféry je většinou vědců považována hranice 10 000 kilometrů nad zemským povrchem.
Jak dostat kyslík do těla
Nejdůležitější je dostat do těla co nejdříve více kyslíku. K tomu jsou určeny kyslíkové koncentrátory (oxygenátory), které umožňují dopravit vysokou koncentraci kyslíku do těla pacienta za krátkou dobu. Kyslíkový koncentrátor (oxygenátor) můžete využívat doma bez nutnosti hospitalizace.
Co léčí hyperbarická komora
Hyperbarickou kyslíkovou terapii může absolvovat kterýkoli pacient bez ohledu na věk. Na základě individuálního zdravotního stavu klienta léčbu v kyslíkové komoře indikuje náš lékař. Pravidelná sezení v hyperbarické komoře chrání před rozvojem infarktu, mrtvice a akutních respiračních onemocnění.
Co to je oxygenoterapie
Oxygenoterapie je léčba pomocí inhalace kyslíku, který je považován za léčivo. Tato terapie pomáhá nemocným s plicními i mimoplicními chorobami, zlepšuje kvalitu jejich života a prodlužuje dobu přežití.
Kde najdeme dusík
Volný dusík se vyskytuje v podobě dvouatomových molekul. Jedná se o nejrozšířenější plyn v zemské atmosféře (78 %), také je vázán v celé řadě přírodních sloučenin (např soli kys. dusičné). Dusík je také významným biogenním prvkem – je součástí všech živých organizmů (živočichů i rostlin).
Co dělá dusík
Plynný dusík nalézá využití jako inertní atmosféra např. v prostředí, kde hrozí nebezpečí výbuchu, pro svařování v inertní atmosféře (TIG), při výrobě integrovaných obvodů, nerezové oceli. Používá se také k plnění obalů, aby se výrobky nezmačkaly a nezvlhly – například brambůrky v sáčku.
Co to je ionosféra
Ionosféra je tvořena částečně ionizovaným plynem (plazmatem) a představuje jakési rozhraní mezi neutrální horní atmosférou Země a vesmírným plazmatem. Ionosféra ovlivňuje šíření elektromagnetických vln.
