Kdo má v ČR brannou povinnost
V České republice se branná povinnost vztahuje na všechny občany státu starší 18 let, a to na základě zákona č. 585/2004 Sb. Branný zákon.
Koho se týká branná povinnost v ČR
Rozsah branné povinnosti. (1) Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
Archiv
Kdo muze zavest brannou povinnost
Stalo se tak 140 let poté, co v roce 1868 branný zákon zavedl v tehdejší monarchii všeobecnou brannou povinnost týkající se většiny mužské populace. V současnosti je česká armáda plně profesionální. Branná povinnost však stále platí, a to pro muže od 18 do 60 let.
Jak odmítnout brannou povinnost
Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu vojáka a adresa pro doručování podle správního řádu; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.
Kdo je vyloučen z branné povinnosti
(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Kdy konec branné povinnosti v ČR
22. prosince 2004 – Do civilu odejdou poslední vojáci v základní vojenské službě. 1. ledna 2005 – Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální.
Koho by se týkala mobilizace
Mobilizací ozbrojených sil České republiky se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze).
Kdy skoncila branná povinnost
listopadu 2003 – Vláda schválila reformu armády, podle níž základní vojenská služba skončí závěrem roku 2004. 30. března 2004 – Na vojnu nastoupilo posledních 878 branců.
Kdy končí branná povinnost
(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let.
Kdo musí do mobilizace
§ 2Doba trvání branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Kdo nařizuje mobilizaci
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze). Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Koho se týká mobilizace
Mobilizací ozbrojených sil České republiky se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze).
Co se stane když odmítnu mobilizaci
Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Kdo musi schvalit mobilizaci
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdy můžu odmítnout mobilizaci
§ 2Doba trvání branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Kdo se vyhne mobilizaci
Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou.
Kdo vyhlašuje válku
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Kdo může mobilizovat
Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.
Kdo muze mobilizovat
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky. Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.
Co vše může prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Jak by probíhala mobilizace
Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. (2) Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky. (3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.
Kdo může vyhlásit válku
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Co má dělat prezident
Prezident v prezidentské republice
Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Zpravidla je volen přímo či nepřímo občany státu, což mu poskytuje vysokou míru legitimity.
Kdo schvaluje válku
Právo k vyhlášení válečného stavu má pouze Parlament České republiky. K tomuto úkonu je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců (tj. 101) a souhlas nadpoloviční většiny všech senátorů (tj. 41).
Co všechno muze prezident
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, k) má právo udělovat amnestii.
