Kdo rozhoduje o kasacni stiznosti
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.
Archiv
Kdo může podat správní žalobu
Žalobu může podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu či předcházejícím řízením (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), zpravidla se bude jednat o účastníka správního řízení, se kterým správní orgán řízení vedl.
Jak napsat kasační stížnost
Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost povinně obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá. A také údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Archiv
Co je to kasační soud
Kasační stížnost je v České republice mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví. Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů jakožto soudů prvního stupně ve správním soudnictví, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů.
Kdo může vydat opatření obecně povahy
Správní orgán nejprve návrh opatření obecné povahy s odůvodněním zveřejní na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. V případě potřeby návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým.
Co dělá správní soud
Jak správní soudy rozhodují Jde-li o nejčastější agendu, tedy žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, tak v případě, kdy se rozhoduje dle občanského řádu správního, pokud soud žalobě vyhoví, pak napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu se závazným právním názorem k dalšímu řízení.
Kdo může dát podnět k přezkumnému řízení
Podnět k provedení přezkumného řízení je oprávněn podat účastník řízení. Jinak obecně může podat podněty kdokoliv a Ministerstvo zemědělství je vyhodnotí podle ustanovení § 42 správního řádu. Podnět není návrhem na zahájení přezkumného řízení a na provedení přezkumného řízení není právní nárok.
Jak podat správní žalobu
Žalobu je třeba podat u soudu, který je k jejímu projednání příslušný. Věcně příslušné v I. stupni jsou zásadně krajské soudy. Místně příslušný je ten krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (zpravidla tedy ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení).
Co je to správní soudnictví
Správní soudnictví představuje specifický typ soudní kontroly veřejné správy, která se zaměřuje na přezkum zákonnosti správních rozhodnutí a jiných činností, popř. nečinnosti, správních orgánů. Jde o samostatnou část soudnictví, v němž jde primárně o ochranu veřejných subjektivních práv jednotlivců.
Co je to ústavní stížnost
Ústavní stížnost je podání k Ústavnímu soudu České republiky, jímž stěžovatel namítá, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní lidské právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem.
Kdo vydává OOP
Nejvyšší správní soud opatření obecné povahy vymezil jako správní akt s konkrétně určeným předmětem, tj. vztahující se ke konkrétní situaci, a s obecně vymezeným okruhem adresátů.
Jak se branit opatření obecné povahy
Proti opatření obecné povahy nemůžete podat odvolání nebo jiný opravný prostředek. Můžete se ale proti němu bránit jiným způsobem. První možností, jak můžete územní plán nebo zásady územního rozvoje napadnout, je iniciovat přezkum jejich zákonnosti.
Kdo jedna za správní orgán
V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba. (5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů. (6) Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.4)
Jaké vzdělání musí mít soudce
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(2) Soudce mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.
Kdy lze podat přezkum řízení
Zahájit přezkumné řízení můžeme nejdéle do 2 měsíců od doby, kdy jsme se o důvodu k přezkumu dozvěděli a zároveň nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy nabylo právní moci rozporované rozhodnutí.
Co má obsahovat žaloba
Žaloba musí obsahovat minimálně následující informace:soud, kterému je žaloba adresována,specifikaci žalobce a žalovaného (jméno, příjmení, datu narozením a bydliště (u právnické osoby název a identifikační číslo),čeho se žaloba týká,co je žalobou sledováno,popis rozhodných skutečností a označení důkazů,
Kdo rozhoduje ve správním soudnictví
Ve správním soudnictví tedy působí především soudy krajské (mají pro správní soudnictví specializované senáty a samosoudce), které rozhodují jako správní soudy v jediném stupni, neboť jejich rozhodnutí lze napadnout jen mimořádnými opravnými prostředky.
Kdo je oprávněn podat ústavní stížnost
Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním …
Kdo podává stížnost
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti. Obviněný či poškozený sám ji tedy nemůže podat. Kterákoli fyzická či právnická osoba je však oprávněna iniciovat podnět k podání stížnosti pro porušení zákona.
Kdo může vydávat opatření obecné povahy
Správní orgán nejprve návrh opatření obecné povahy s odůvodněním zveřejní na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. V případě potřeby návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým.
Kdo může vydat opatření obecné povahy
(4) K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.
Co řeší správní orgán
Správní orgán má obecně povinnost v řízení vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, v souladu se zákony, a má také povinnost poskytovat v souvislosti se svými úkony dotčeným osobám přiměřené poučení. Správní orgán by měl také postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co nejméně zatěžoval.
Co se řeší ve správním řízení
Správní řízení (též správní proces) je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.
Co nesmí soudce
Ústavou je výslovně zaručena nezávislost výkonu soudcovské funkce, když nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat a do jejich činnosti zasahovat. Proto také soudce nemůže být zároveň poslancem či senátorem, nesmí mít žádnou funkci ve veřejné správě a vykonávat řadu jiných činností.
Kdo může být přísedící u soudů
(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo …
