Kdo je odpovědný za přestupek
(1) Odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek přechází v případě její smrti na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti. (2) Pokračuje-li v podnikatelské činnosti více osob, odpovídá za přestupek každá z nich, jako by přestupek spáchala sama.
ArchivPodobné
Kdo může projednávat přestupky
Kdo přestupek projednává Obecně platí, že přestupkové řízení vede obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zákon určí skupiny přestupků, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad.
Archiv
Kdo může být pachatelem přestupku
§ 13 až § 19 přestupkového zákona. Přestupkový zákon stanovuje obecný předpoklad, že „fyzická osoba je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný“ (§ 13 odst. 1 přestupkového zákona).
Archiv
Kdo není odpovedny za přestupek
Za přestupek není odpovědná fyzická osoba, která v době spáchání skutku nedovršila patnáctý rok svého věku. Odpovědný není ten, kdo pro duševní poruchu v době spáchání skutku nemohl rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo své jednání ovládat.
Archiv
Jak zaniká odpovědnost za přestupek
Odpovědnost za přestupek zaniká a) uplynutím promlčecí doby, b) smrtí fyzické osoby, c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního ná- stupce, nebo d) vyhlášením amnestie.
Jak se trestá přestupek
Správními tresty jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty či zveřejnění rozhodnutí o přestupku (neukládá se fyzickým osobám). Lze také ukládat omezující opatření.
Jaký trest lze uložit za přestupek
Správní právo umožňuje udělit pachateli napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci či zvěřejnění rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé tresty lze i různým způsobem zkombinovat. Výjimku představuje napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.
Jak dlouho trvá řízení o přestupku
Rozhodnutí o přestupku
Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bezodkladně; není-li to možné, tak nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Kdo zřizuje komisi pro projednávání přestupku
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich § 61. (1) Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen "komise").
Co je odložení přestupku
V přestupkovém řízení platí, že orgán policie odloží věc, v níž může provádět nezbytná šetření, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li orgán policie do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba.
Po jaké době je přestupek promlčen
Obecnou promlčecí dobou přestupku je jeden rok, takováto doba se pak vztahuje na většinu všech přestupků, na které právní řád pamatuje. V případech, kdy dojde ke spáchání přestupku, za který zákon stanovuje sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100.000 Kč, se promlčecí lhůta prodlužuje až na tři roky.
Kdo jmenuje členy přestupkové komise
Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen „komise“) – § 61 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. Starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její členy.
Jaké jsou sankce za přestupek
Správní právo umožňuje udělit pachateli napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci či zvěřejnění rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé tresty lze i různým způsobem zkombinovat. Výjimku představuje napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.
Jak probíhá řízení o přestupku
Přestupkové řízení se zahajuje z moci úřední, a to na základě oznámení o přestupku nebo na základě poznatků příslušného správního orgánu z jeho vlastní činnosti. Existuje malý počet přestupků, u nichž lze řízení zahájit pouze se souhlasem poškozené osoby, patří mezi ně například urážka na cti či krádež mezi příbuznými.
Co může být podkladem pro zahájení řízení o přestupku
Řízení o přestupku se zahajuje vždy a pouze z moci úřední. Dříve upravená možnost zahájit řízení na návrh byla v novém přestupkovém zákoně opuštěna. Řízení je zahájeno okamžikem doručení oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku, popř. ústním vyhlášením.
