Kdo objevil rádiové vlny
Jejich existenci předpověděl skotský fyzik James Clerk Maxwell, který v roce 1870 vytvořil teorii elektromagnetizmu. O několik let později Heinrich Hertz, německý fyzik, aplikoval jeho teorie na vysílání a přijímání radiových vln. Na jeho počest je pojmenovaná jednotka frekvence elektromagnetických vln – hertz.
Archiv
Jak vznikají rádiové vlny
Rádiové vlny (též rádiové záření) jsou částí spektra elektromagnetického záření s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Vzniká mimo jiné v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu.
Jak se šíří radiové vlny
Krátké vlny se šíří jako povrchová vlna jen na krátkou vzdálenost. Prostorovou vlnou na jakoukoli vzdálenost. Velmi krátké vlny se šíří jako prostorové vlny, které pronikají ionosférou a používají se ke komunikaci s družicemi. Povrchová vlna umožňuje příjem na přímou viditelnost.
Jak funguje rádiový signál
Rozhlasový a televizní signál se přenáší na dálku jako elektromagnetické vlnění ¤. Zvuková informace se namoduluje na nosnou vlnu, která má mnohem vyšší frekvenci (řádově stovky kilohertzů a více), přenáší se prostorem a v přijímači se pak demodulací opět vytvoří zvuková vlna.
Jak Znazornujeme vlnu
Vlnu obyčejně znázorňujeme křivkou,která pravidelně stoupá a klesá a nazývá se sinusoida ( viz střídavý proud). Vlnová délka je vzdálenost mezi sousedními vrcholy vlny. Značí se řeckým písmenem lambda – .
Které záření má vyšší frekvenci
Elektromagnetické spektrum se skládá ze všech druhů záření ve vesmíru. Záření gama má nejvyšší frekvenci, zatímco radiové vlny nejnižší. Viditelné světlo je zhruba uprostřed tohoto spektra a pokrývá jen jeho velmi malou část.
Kdo objevil mikrovlny
Objev elektromagnetického záření, v jejichž spektru jsou mikrovlny, učinil James Clerk Maxwell v roce 1864 svými rovnicemi. Roku 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetických vln, když vyrobil aparaturu, která produkovala a detekovala mikrovlny v oblasti VKV (velmi krátkých vln).
Jak vlnění vzniká
Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenstvích a jeho příčinou je existence vazebných sil mezi částicemi látky – kmitání jedné částice se vzájemnými vazbami přenáší na částice další. Současně se na částice přenáší energie kmitavého pohybu.
Které záření má vyšší frekvencí
Elektromagnetické spektrum se skládá ze všech druhů záření ve vesmíru. Záření gama má nejvyšší frekvenci, zatímco radiové vlny nejnižší. Viditelné světlo je zhruba uprostřed tohoto spektra a pokrývá jen jeho velmi malou část.
Jak se počítá vlnová délka
Vlnová délka se vypočítá jako v/f, tedy rychlost té vlny děleno frekvencí. V případě elektromagnetického vlnění za rychlost dosadíme rychlost světla, tedy přibližně 3×10^8 m/s.
Co je RCC signál
Radio controlled je systém plošného seřizování elektronických přístrojů k tomuto určených na přesný čas s odchylkou 1 vteřina za milion let. Přístroje, které jsou řízené radiovým signálem, chodí naprosto přesně. Nosí vlastně atomový čas, který disponuje s diferencí + – 1 vteřina za milion let.
Jakou rychlostí se šíří rádiový signál ve vesmíru
Vlnová délka: menší než 1 pm
I když mají jednotlivá elektromagnetická vlnění různé vlastnosti, jedno mají společné: ve vakuu (a přibližně i ve vzduchu) se všechna šíří rychlostí c = 300 000 km/s. V jiných prostředích je jejich rychlost menší.
Kdo se zabýval existencí elektromagnetických vln
Existenci těchto vln předpověděl v roce 1832 anglický fyzik Michael Faraday a skotský fyzik James Clerk Maxwell je v roce 1865 teoreticky dokázal popsat pomocí svých matematicko-fyzikálních rovnic – nyní známých jako Maxwellovy rovnice. Prakticky je dokázal až v roce 1887 německý fyzik Heinrich Hertz.
Jak rychle se šíří elektromagnetické vlny
Elektromagnetické – například rádiové vlny, mikrovlny, světlo, rentgenové záření aj. Může se šířit nejen v hmotném prostředí, ale i ve vakuu. Rychlost elektromagnetického vlnění ve vakuu (c = 300 000 km/s) je podle Einsteinovy teorie relativity nejvyšší dosažitelnou rychlostí ve vesmíru.
Jaké záření má největší energii
Nejvíce ničivé je záření gama, které má nejvyšší energii a frekvenci. Naštěstí ale atmosféra Země toto záření přicházející z vesmíru absorbuje, a tudíž nás před ním chrání.
Kde se vyuziva Mikrovlnne Vlneni
Využívají se v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu potravin, ale například i k vysoušení knih či tkanin, obrábění materiálů, přenosu informací, radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, navigaci a v mnoha dalších.
Proč je mikrovlnka škodlivá
Mikrovlnné trouby produkují neionizující záření, které je podobné záření z vašeho mobilního telefonu – i když vlastně podstatně silnější. Nicméně světlo je také elektromagnetické záření, takže si buďte jistí, že ne všechny druhy elektromagnetického záření jsou škodlivé.
Jaký je rozdíl mezi postupným a stojatým vlněním
1) postupné vlnění: všechny body kmitají se stejnou amplitudou, ale s různou fází (fáze se šíří fázovou rychlostí). Dochází k přenosu mechanické energie. 2) stojaté vlnění: všechny body mezi dvěma sousedními uzly kmitají se stejnou fází, ale s různou amplitudou.
Jaké jsou druhy vlnění
Pokud je amplituda rovnoběžná se směrem šíření vlnění, pak se mluví o podélném (longitudálním) vlnění. Je-li amplituda vlnění kolmá ke směru šíření vlnění, mluví se o vlnění příčném (transverzálním). Zachovává-li se přitom směr kmitů příčného vlnění v jedné rovině, hovoří se o vlnění polarizovaném.
Co pohlcuje záření gama
Záření γ je nejpronikavější ze všech druhů radioaktivního záření, ale lze ho oslabit silnou vrstvou materiálu, který obsahují jádra těžkých prvků, jako například olovo. Intenzita tedy klesne, ale záření nikdy nebude zcela pohlceno. Z fyzikálního hlediska jde tedy o elektromagnetické záření s vysokou energií.
Jakou vlnovou délku má viditelné světlo
Viditelné světlo, jinak také označované pouze jako světlo, je elektromagnetické záření o frekvenci 3,9 x 1014 Hz do 7,9 x 1014 Hz, což ve vakuu odpovídá vlnovým délkám v rozmezí 380–740 nm.
Jakou značku a jednotku má vlnová délka
| Vlnová délka | |
|---|---|
| Název veličiny a její značka | Vlnová délka λ |
| Hlavní jednotka SI a její značka | metr m |
| Definiční vztah | |
| Dle transformace složek | skalární |
Co je to DCF signál
Rádiový časový signál DCF-77 (MSF-60)
DCF-77 je vysílač speciálních časových znaků, který je šířen v pásmu dlouhých vln (77,5 kHz) a jehož dosah činí cca 1.500 až 2.000 km od tohoto vysílače.
Odkud se řídí hodiny
Česká republika přijímá signál z nejbližšího vysílače, který je v německém Frankfurtu. Těchto vysílaču je na světě několik a vždy pracují pro přístroje schopné přijímat tento signál v okruhu cca. 1.500 – 1.600 km. Příjem rádiového signálu z vysílače však můžou rušit přímé mechanické zábrany, např.
Jak dlouho letí signál ze země na mesic
V době přistání bude vzdálenost mezi Marsem a Zemí 248 000 000 kilometrů. Jelikož rádiový signál letí rychlostí světla, bude to trvat necelých 14 minut, než dorazí na Zemi.
