Co je základ daně ze závislé činnosti
Základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je hrubá mzda (mzda nebo plat). Samostatným základem daně v rámci § 6 je příjem z dohody o provedení práce – odměna od jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout za kalendářní měsíc výši 10 000 Kč.
Kdo musí platit daně
Podle § 38g ZDP, je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP).
Archiv
Jaké daně platí zaměstnavatel
Povinností zaměstnavatele je vypočíst zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a tuto daň za zaměstnance odvést. Daň z příjmů činí 15 % a v případě zaměstnanců, jejichž příjmy jsou vyšší než 4násobek průměrné mzdy, je výše daně 23 %.
Archiv
Co jsou to příjmy ze závislé činnosti
Příjmy ze závislé činnosti jsou veškeré příjmy ze zaměstnání, z Dohody o provedení práce či Dohody o pracovní činnosti a zdaňují se podle § 6 Zákona o daních z příjmu.
Co to je závislá činnost
Závislá činnost je z hlediska daní z příjmu taková činnost, která není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností, ale podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).
Jaká je výše aktuálního zdanění příjmů ze závislé činnosti
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je od roku 2021 počítána pouze z hrubé mzdy (superhrubá mzda byla zrušena). Základní sazba daně z příjmů zůstala ve stejné výši (15 %).
Jaká částka se nemusí danit
Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí. Od letošního roku tato hranice zvyšuje až na 50 tisíc korun (uplatníte ji až v přiznání za rok 2023), u příležitostného příjmu ale zůstává třicetitisícový limit.
Co je úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
Do druhého oddílu se vyplňují údaje o příjmech. Na řádku 31 se uvádí úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů, tzn. suma všech příjmů z prvního řádku výše uvedeného Potvrzení o zdanitelných příjmech.
Kdo podává vyúčtování daně vybírané srážkou
U srážkové daně podává vyúčtování každá firma, která má zaměstnance na DPP, jehož příjem v součtu u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a zaměstnanec u něj nepodepsal již výše zmíněný dokument, takzvaný růžový papír.
Kdy poslat vyúčtování daně ze závislé činnosti
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podává vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
Kdy se plati daň 23 %
Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
Co nepatří do příjmů
Do příjmů se naopak nepočítá rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory, zvýšení důchodu pro bezmocnost, stipendium při soustavné přípravě na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky …
Jaké příjmy jsou osvobozeny od daně
Od daní jsou každoročně osvobozeny příjmy podle § 10 odst. 3) zákona 568/1992 Sb a příjmy podle paragrafu 4 zákona. Jedná se například výdělky z příležitostné činnosti, výhry z loterií a sázek do milionu korun, příjmy z pojištění majetku, z nabytí vlastnického práva k pozemku (ze zřízení věcného břemene) a podobně.
Jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou dani
U srážkové daně se příjem zkrátka nezapočítává na konci roku mezi ostatní příjmy poplatníka – je konečná a není ji potřeba uvádět v běžném daňovém přiznání. U zálohové je tomu přesně naopak. Rozhodnutí, jakou sazbu ale použít, je velmi individuální a odvíjí se od výše a struktury příjmů poplatníka.
Kdo plati daň 23%
23% progresivní daň
V roce 2021 byla solidární daň nahrazena 23% progresivní daní. Tato daňová sazba se týká příjmu vyšších než 48násobek průměrného měsíčního platu. Tento limit v roce 2021 činí 1 701 168 korun. Do tohoto limitu se příjem daní pod 15% sazbou.
Kdo platí solidární daň
Solidární daň v praxi. Pro osoby samostatně výdělečně činné platí, že jejich roční zisk z podnikání nebo práce na živnostenský list nesmí přesáhnout hodnotu 1 672 080 Kč. Jakmile je tento limit překročen, musí daná osoba odvést 7 % z částky přesahující limit solidární daně.
Kdo platí srážkovou daň
Kdo odvádí srážkovou daň
Jde o osobu, která vyplácí (hradí) konkrétní fyzické či právnické osobě, tzv. poplatníkovi, příjem podléhající srážkové dani. Plátce daně odvádí sraženou daň svému místně příslušnému správci daně pod svou majetkovou odpovědností, svým jménem a pod svým daňovým identifikačním číslem (DIČ).
Kdy se platí srážková a kdy zálohová daň
Srážková daň při DPP nebo DPČ
Při nižších výdělcích tedy neodvádíte pojištění, ale zaplatíte za pracovníky 15% srážkovou daň. Jestliže výdělky přesáhnou tyto limity, musíte vy i pracovníci odvádět pojištění a platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob.
Kdy se plati daň 23%
Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy ve výši 15 procent, při příjmu nad 155 644 korun měsíčně platí 23 % z částky nad tuto hranicí. Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje).
Kdy se neplatí srážková daň
Pokud z dohody vydělal více než 10 000 Kč měsíčně nebo u jednoho zaměstnavatele podepsal prohlášení, je účasten na zdravotním a sociálním pojištění, příjem není zdaňován srážkovou daní a zaměstnavatel srazí z tohoto příjmu zálohu na daň.
