Kdo vyhral v bitve u Lipan
| Bitva u Lipan | |
|---|---|
| Trvání | 30. květen 1434 |
| Místo | mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, jižně od vesnice Lipany; Středočeský kraj |
| Souřadnice | 50°1′43″ s. š., 14°56′13″ v. d. |
| Výsledek | drtivé vítězství umírněných husitů a vojsk zemské hotovosti |
Kdo vládl po bitvě u Lipan
Bitva u Lipan završila revoluční fázi husitského hnutí a ve svém důsledku otevřela cestu ke kompromisní dohodě s katolickou církví a císařem Zikmundem Lucemburským. Ten výměnou za titul českého krále podepsal v Jihlavě kompaktáta – právní dokument vyjednaný roku 1436 husity v Basileji.
Archiv
Která bitva ukončila husitské války
Bitva u Lipan je jistě jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších bitev české historie. Tato bitva byla to rozhodující a závěrečnou bitvou, kterou se uzavřely husitské války.
Archiv
Kdy byli husité poraženi v bitvě u Lipan zradou Čapka ze San
Dne 30. května roku 1434 se odehrála jedna z nejzásadnějších událostí české historie – bitva u Lipan. Patřila k nejkrvavějším v celé husitské době.
Jak skončila bitva u Lipan
Bitva skončila rozhodným vítězstvím utrakvisticko-katolické aliance a přestože vítězové nemilosrdně zlikvidovali drtivou většinu zajatců (na 700 zajatých sirotků a táboritů bylo upáleno ve stodolách u Českého Brodu), nebyla polní vojska táboritů plně zničena.
Kdo bojoval v bitvě u Sudoměře
Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem. Bitva, která se odehrála před rovnými 600 lety – 25.
Kdo vedl husity v bitvě u Lipan
května 1434 stanuly proti sobě jižně od vesnice Lipany v prostoru mezi obcí Hřiby a Lipskou horou spojené síly radikálních husitů (táborité vedení Ondřejem Keřským a v politické rovině Prokopem Holým a sirotci Jana Čapka ze Sán) na straně jedné, a koalice umírněných kališníků a katolíků (pod vedením hejtmana Diviše …
Kdy byli poraženi husité
Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu. A tak dne 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena.
Kde zemřel Zizka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Které husitské bitvy znáte
Seznam
| Střetnutí | Datum | Souřadnice |
|---|---|---|
| Bitva na Vítkově | 14. červenec 1420 | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Dobytí Prachatic | září a listopad 1420 | 49°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d. |
| Bitva u Panského Boru Bitva u Horažďovic | 12. říjen 1420 | 49°19′41″ s. š., 13°38′48″ v. d. |
| Bitva pod Vyšehradem | 1. listopad 1420 | 50°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d. |
Kdo to byli husité
Husité sami sebe nazývali „věrnými“ (tj. správně věřícími) Čechy, nebo božími bojovníky. Označení husité bylo původně chápáno pejorativně, užívali ho jejich protivníci, kteří je považovali za kacíře. Později se ujalo v neutrálním významu, vedle označení kališníci či utrakvisté.
Kde byli poraženi husité
Seznam
| Střetnutí | Datum | Souřadnice |
|---|---|---|
| Bitva u Poříčí nad Sázavou | 19.–20. květen 1420 | 49°50′47″ s. š., 14°40′4″ v. d. |
| Bitva o Tábor | 30. červen 1420 | 49°24′39″ s. š., 14°39′17″ v. d. |
| Bitva na Vítkově | 14. červenec 1420 | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Dobytí Prachatic | září a listopad 1420 | 49°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d. |
Proč došlo k bitvě u Lipan
Porážka radikálního husitského křídla umožnila kompromisní dohodu s králem Zikmundem Lucemburským, katolickou církví a legáty kostnického koncilu o ukončení válečného stavu na českém území.
Proč se odehrála bitva u Lipan
Porážka radikálního husitského křídla u Lipan otevřela prostor pro jednání umírněných husitů o uzavření Basilejských kompaktát a Zikmund Lucemburský mohl nastoupit na český trůn. „Výsledek bitvy u Lipan byl a dodnes částečně je předmětem diskusí mezi historiky.
Na co zemřel Jan Žižka
Osudné pro něj bylo obléhání hradu Rabí, kde mu buď šíp nebo tříska zranily druhé oko. Údajně ale neoslepl úplně, prý rozeznával obrysy a stále se dokázal uplatnit v boji. Zemřel v roce 1424 při obléhání Přibyslavi, nedaleko místa skonu stojí Žižkova mohyla. Pochován byl v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.
Kdo zemřel v Přibyslavi
Jedenáctého října 1424 zemřel nedaleko Přibyslavi, v místě ještě v roce 1921 zvaném Šenfeld, Jan Žižka z Trocnova a Kalicha. Od roku 1921 se jmenuje Žižkovo pole.
Co to je spanilá jízda
Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel.
Kde zemřel Žižka
Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.
Kdy zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Na co zemřel Žižka
MorJan Žižka / Příčina úmrtí
Po urovnání konfliktu ujednaly oba husitské tábory výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl „hlíznatému“ onemocnění (snad karbunkl), jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.
Kdo vladl za husitů
V čele těchto snah stál papež a římský a uherský král Zikmund, dědic české koruny (bratr Václava IV. a syn Karla IV.), jehož dědické nároky však husité odmítali. V průběhu let 1420 – 1431 zorganizovali proti husitským Čechám pět křížových výprav, ale všechny skončily krachem.
Kdo vyhrál bitvu na Vítkově
| Bitva na Vítkově | |
|---|---|
| Trvání | 14. července 1420 |
| Místo | Vrch Vítkov, dnešní Žižkov, Praha, Čechy |
| Souřadnice | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Výsledek | Vítězství husitů |
Jak Jan Žižka zemřel
Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.
Kde Žižka přišel o oko
Portrét vystřeleného oka
K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého oka.
Kdo stál v čele husitů
V čele táborů stáli kněží, o vojenské záležitosti se starali čtyři hejtmané. Jedním z nich se stal muž se zkušenostmi ze záškodnických válek Jan Žižka z Trocnova, který se následně osvědčil jako vynikající vojevůdce. Nebyl nikdy poražen, přestože poslední léta svého života velel vojenským akcím husitů jako úplně slepý.
