Kdo vyhrál husitské války
Věhlas umocnily historky a pověsti. Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem.
Kdo stál v čele křižáků
První křížová výprava proti husitům byla vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici, a byla namířena proti českým kacířům – husitům. V čele výpravy stál uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který měl po svém zemřelém bratru Václavu IV. oprávněný nárok na český trůn.
Kdo vládl za husitů
V čele táborů stáli kněží, o vojenské záležitosti se starali čtyři hejtmané. Jedním z nich se stal muž se zkušenostmi ze záškodnických válek Jan Žižka z Trocnova, který se následně osvědčil jako vynikající vojevůdce.
Jak skončili husité
Za konec husitských válek bývá nejčastěji považováno vyhlášení Basilejských kompaktát v roce 1436, ale také bitva u Lipan v roce 1434, která období bojů v zemích Koruny české víceméně ukončila.
Kdo vyhrál bitvu na Vítkově
| Bitva na Vítkově | |
|---|---|
| Trvání | 14. července 1420 |
| Místo | Vrch Vítkov, dnešní Žižkov, Praha, Čechy |
| Souřadnice | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Výsledek | Vítězství husitů |
Kde zemřel Zizka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Kdo vedl třetí křížovou výpravu
Třetí křížová výprava proti husitům byla vyhlášena papežem Martinem V. a její zahájení bylo stanoveno na 29. června 1427. Vrchním velitelem této výpravy namířené proti husitským Čechám se stal trevírský arcibiskup Ota ze Ziegenheimu. Silné křižácké sbory vtrhly ze západu do Čech a oblehly Stříbro.
Kde bojovali husité
Seznam
| Střetnutí | Datum | Souřadnice |
|---|---|---|
| Bitva u Ilavy | 9. listopad–19. listopad 1431 | |
| Bitva u Bánova | 26. listopad 1431 | 48°59′16″ s. š., 17°43′8″ v. d. |
| Bitva u Znojma | před 25. prosincem 1432 | |
| Obléhání Plzně | 14. červenec 1433– 9. květen 1434 | 49°44′58″ s. š., 13°22′35″ v. d. |
Kdy byli poraženi husité
Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu. A tak dne 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena.
Co chteli husité
Táborští husité měli radikální názory proti feudálnímu zřízení, proti vrchnosti; chtěli, aby pole, louky a lesy byly společné; byli proti vnější nádheře obřadů a církevních prostor, hlásali, že kázat se může kdekoliv a kázat může kdokoliv (i ženy). Odmítají církevní svátky (protože se nepracuje), odmítají zpovědi.
Co se stalo s husity
Vyrovnáním v Basileji a v Jihlavě v roce 1436 byly husitské války ukončeny. Navzdory kompromisům vyústila revoluce do husitského království domácího utraquistického krále Jiřího z Poděbrad (1458-1471). V r. 1485 uzavřeli katolíci a husité v Kutné Hoře mír, kterým byla Kompaktáta uznána za zemský zákon.
Na kterých hradbách husité obvykle stáli
Husitští hejtmani využívali ve svůj prospěch hlavně terén a vozovou hradbu. Sedláci byli totiž s vozy zvyklí zacházet z civilního zaměstnání, a tak jejich použití nebyl problém.
Na co zemřel Žižka
MorJan Žižka / Příčina úmrtí
Po urovnání konfliktu ujednaly oba husitské tábory výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl „hlíznatému“ onemocnění (snad karbunkl), jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.
Na jakou nemoc zemřel Jan Žižka
Po urovnání konfliktu ujednaly oba husitské tábory výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl „hlíznatému“ onemocnění (snad karbunkl), jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.
Kde Žižka přišel o oko
Portrét vystřeleného oka
K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého oka.
Kdo vyhral křížové výpravy
Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Kdy skoncily křížové výpravy
Devátá křížová výprava v letech 1271–1272 byla poslední křížovou výpravou do Svaté země. Skončila vítězstvím mamlúků, kteří postupně dobyli a obsadili všechna křižácká území na Blízkém východě.
Co je symbolem husitů
Kalich se stal symbolem husitů a dalších skupin náboženské reformace, protože symbolizoval přijímání podobojí všech věřících – tedy nejen chleba, ale i vína. Odtud také pochází alternativní pojmenování husitů kališníci nebo stoupenci kalicha.
Co se stalo symbolem husitů
Kalich se stal symbolem husitů a dalších skupin náboženské reformace, protože symbolizoval přijímání podobojí všech věřících – tedy nejen chleba, ale i vína. Odtud také pochází alternativní pojmenování husitů kališníci nebo stoupenci kalicha.
Jak se Prezdivalo husitům
Husitům se říkalo také kališníci, protože jejich symbolem se stal kalich.
Kdo velel husitskému vojsku
Husitské vojsko se rekrutovalo z okolí Berouna a čítalo 40 000 mužů. Ačkoliv nedosahovalo ani poloviny stavu protivníka, převyšovalo jej svou organizovaností, bojovou morálkou a jednotou ve velení. Do čela byl delegován vynikající stratég Prokop Holý.
Kdy zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Kde zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Jak zemrel Jan Žižka
Žižka musel napravit chybu, přitáhl v červenci 1421. Při obléhání nepřátelská střela odrazila třísku ze stromu, u něhož stál, a postrach katolíků oslepl.
Kdo vyhlásil první křížovou výpravu
Cílem první křížové výpravy, kterou vyhlásil roku 1095 papež Urban II., bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě od muslimů. Podařilo se to o čtyři roky později, 15. července 1099.
