Kdo vládl v roce 2010
Vláda Petra Nečase byla od července 2010, kdy ji jmenoval prezident republiky Václav Klaus, po dobu tří let vládou České republiky.
Kdo vládl v roce 2008
Druhá vláda Mirka Topolánka | |
---|---|
Předseda | Mirek Topolánek |
1. místopředseda | Jiří Čunek |
1. místopředsedkyně | Vlasta Parkanová |
Místopředsedové | Martin Bursík Petr Nečas Alexandr Vondra |
Kdo jmenuje vládu
Vláda je jmenována vždy po demisi nebo odvolání vlády předchozí. Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformální ústavní zvyklostí).
Kdo vládl v roce 2006
Přehled vlád samostatné České republiky
Pořadí | Název vlády | Období |
---|---|---|
7. | vláda Jiřího Paroubka | 25. 4. 2005 – 4. 9. 2006 |
8. | první vláda Mirka Topolánka | 4. 9. 2006 – 9. 1. 2007 |
9. | druhá vláda Mirka Topolánka | 9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 |
10. | vláda Jana Fischera | 8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 |
Kdo vládl v roce 2014
Předseda vlády Bohuslav Sobotka byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován premiérem v pátek 17. ledna 2014.
Kdo byl premiérem v roce 2016
Česká republika (od 1993)
Č. | Jméno | Nástup do úřadu |
---|---|---|
9. | Petr Nečas | 28. června 2010 |
10. | Jiří Rusnok | 25. června 2013 |
11. | Bohuslav Sobotka | 17. ledna 2014 |
12. | Andrej Babiš | 6. prosince 2017 |
Kdo řídí vladu v ČR
Vláda ČR se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda je odpovědná ze své činnosti Poslanecké sněmovně.
Z koho se sklada vláda
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Kdo byl premiér v roce 2016
Česká republika (od 1993)
Č. | Jméno | Nástup do úřadu |
---|---|---|
9. | Petr Nečas | 28. června 2010 |
10. | Jiří Rusnok | 25. června 2013 |
11. | Bohuslav Sobotka | 17. ledna 2014 |
12. | Andrej Babiš | 6. prosince 2017 |
Kdo vládl v roce 2001
Vláda Miloše Zemana zastávala úřad od 22. července 1998 do 15. července 2002. Předsedou vlády byl Miloš Zeman.
Kdo vládl v roce 1999
Vláda Miloše Zemana zastávala úřad od 22. července 1998 do 15. července 2002. Předsedou vlády byl Miloš Zeman.
Kdo byl ve vlade 2014
Seznam členů vlády
Úřad | Člen vlády | |
---|---|---|
Předseda vlády | Bohuslav Sobotka | |
1. místopředseda vlády | Andrej Babiš | Andrej Babiš |
Richard Brabec | Richard Brabec | |
Místopředseda vlády Ministr pro vědu, výzkum a inovace | Pavel Bělobrádek | Pavel Bělobrádek |
Kdo má nejvetsi moc v ČR
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Kdo je ministr financí 2023
V rámci samostatné republiky
Pořadí | Ministr | Začátek a konec v úřadu |
---|---|---|
11. | Jan Fischer | 29. ledna 2014 |
12. | Andrej Babiš | 24. května 2017 |
13. | Ivan Pilný | 13. prosince 2017 |
14. | Alena Schillerová | 17. prosince 2021 |
Kdo kontroluje Vláďu
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna má tedy významnou úlohu – podílí se na ustanovování nové vlády (společně s prezidentem) a následně kontroluje její činnost.
Na jakou dobu se volí vláda
Od ledna 2013 hlavu státu volí občané. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. Právo být volen má každý občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
Kdo byl premiér v roce 2015
Česká republika (od 1993)
Č. | Jméno | Nástup do úřadu |
---|---|---|
10. | Jiří Rusnok | 25. června 2013 |
11. | Bohuslav Sobotka | 17. ledna 2014 |
12. | Andrej Babiš | 6. prosince 2017 |
13. | Petr Fiala | 28. listopadu 2021 |
Kdo vládl v roce 1992
Předsedou vlády byl Václav Klaus. Některá data mohou pocházet z datové položky. Při hlasování o důvěře vládě ji podpořilo všech 104 koaličních poslanců a jeden poslanec LSU. Vládu nepodpořili zástupci Levého bloku (KSČM a SDL), ČSSD, SPR-RSČ, HSD-SMS a zbylí poslanci LSU.
Kdo rozdělil státní moc
Klasický princip dělby moci navrhl až francouzský filosof Montesquieu jako rozdělení na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, aby se zajistila soudcovská nezávislost a výkonná moc byla omezena zákony, jež si nemůže dávat sama. Významné rozpracování tohoto principu pak provedl James Madison v Listech federalistů.
Jak se dělí moc v ČR
Moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v totalitních režimech uplatňuje jednoty moci – neexistuje dělba na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Kdo je to Stanjura
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Moravskoslezském kraji a byl opět zvolen poslancem. Následně se opět stal předsedou Poslaneckého klubu ODS. Funkci opustil v prosinci 2021, nahradil jej v ní Marek Benda.
Jak se stát ministrem
Ministři české vlády jsou jmenováni prezidentem republiky, a to na návrh předsedy vlády, zároveň jsou obvykle pověřeni řízením konkrétního ministerstva. Na návrh předsedy vlády jsou také prezidentem republiky odvoláváni, stejně jako při podání demise ji prezident republiky přijímá prostřednictvím předsedy vlády.
Kdo v ČR moc výkonnou
V České republice výkonnou moc obstarává především vláda a prezident. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zákonodárné. Vláda nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení. Základní vymezení práv a povinností výkonné moci je zakotveno ve III.
Co to je demise
Co znamená termín, slovo, definice pojmu Demise Demise je označení pro odstoupení nějaké osoby nebo skupiny z výkonu úřadu nebo funkce ještě před skončením období, na které byla tato osoba nebo skupina zvolena. Označení demise se využívá především v politice u vládních činitelů.
Jak často se volí
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.