Kdo se utkal v bitvě u Lipan
Výsledek střetu otevřel Zikmundovi cestu k českému trůnu. K rozhodujícímu střetnutí mezi polními vojáky táboritů a sirotků pod vedením Prokopa Holého s oddíly panské jednotky v čele s Divišem Bořkem z Miletínka došlo 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.
Archiv
Kdo vedl husity v bitvě u Lipan
května 1434 stanuly proti sobě jižně od vesnice Lipany v prostoru mezi obcí Hřiby a Lipskou horou spojené síly radikálních husitů (táborité vedení Ondřejem Keřským a v politické rovině Prokopem Holým a sirotci Jana Čapka ze Sán) na straně jedné, a koalice umírněných kališníků a katolíků (pod vedením hejtmana Diviše …
Archiv
Kdo vládl po bitvě u Lipan
Bitva u Lipan završila revoluční fázi husitského hnutí a ve svém důsledku otevřela cestu ke kompromisní dohodě s katolickou církví a císařem Zikmundem Lucemburským. Ten výměnou za titul českého krále podepsal v Jihlavě kompaktáta – právní dokument vyjednaný roku 1436 husity v Basileji.
Archiv
Která bitva ukončila husitské války
Bitva u Lipan je jistě jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších bitev české historie. Tato bitva byla to rozhodující a závěrečnou bitvou, kterou se uzavřely husitské války.
Archiv
Kdo bojoval v bitvě u Moháče
Bitva u Moháče bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského s osmanskou armádou vedenou sultánem Süleymanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526.
Kdy byli husité poraženi v bitvě u Lipan zradou Čapka ze San
Dne 30. května roku 1434 se odehrála jedna z nejzásadnějších událostí české historie – bitva u Lipan. Patřila k nejkrvavějším v celé husitské době.
Kdy byli poraženi husité
Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu. A tak dne 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena.
Kdo vladl za husitů
V čele těchto snah stál papež a římský a uherský král Zikmund, dědic české koruny (bratr Václava IV. a syn Karla IV.), jehož dědické nároky však husité odmítali. V průběhu let 1420 – 1431 zorganizovali proti husitským Čechám pět křížových výprav, ale všechny skončily krachem.
Kde zemřel Zizka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Kdo stál v čele křižáků
První křížová výprava proti husitům byla vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici, a byla namířena proti českým kacířům – husitům. V čele výpravy stál uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který měl po svém zemřelém bratru Václavu IV. oprávněný nárok na český trůn.
Kdo se utopil v bažině
Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho tělo bylo pohřbeno ve Stoličném Bělehradě do královské hrobky, vedle svých rodičů.
Proč došlo k bitvě u Moháče a jak dopadla
Dne 29. srpna 1526 se odehrála bitva u Moháče, v níž muslimská invazní armáda vedená osmanským sultánem Sulejmánem I., zvaným Nádherný, porazila koalici křesťanských vojsk a začala poté dobývat území uherského království. Při útěku z bitvy zahynul také český, uherský a chorvatský král Ludvík Jagellonský.
Kdo to byli husité
Husité sami sebe nazývali „věrnými“ (tj. správně věřícími) Čechy, nebo božími bojovníky. Označení husité bylo původně chápáno pejorativně, užívali ho jejich protivníci, kteří je považovali za kacíře. Později se ujalo v neutrálním významu, vedle označení kališníci či utrakvisté.
Kde byli poraženi husité
Seznam
| Střetnutí | Datum | Souřadnice |
|---|---|---|
| Bitva u Poříčí nad Sázavou | 19.–20. květen 1420 | 49°50′47″ s. š., 14°40′4″ v. d. |
| Bitva o Tábor | 30. červen 1420 | 49°24′39″ s. š., 14°39′17″ v. d. |
| Bitva na Vítkově | 14. červenec 1420 | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Dobytí Prachatic | září a listopad 1420 | 49°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d. |
Kde zemřel Žižka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Kdo stál v čele husitů
V čele táborů stáli kněží, o vojenské záležitosti se starali čtyři hejtmané. Jedním z nich se stal muž se zkušenostmi ze záškodnických válek Jan Žižka z Trocnova, který se následně osvědčil jako vynikající vojevůdce. Nebyl nikdy poražen, přestože poslední léta svého života velel vojenským akcím husitů jako úplně slepý.
Na co zemřel Jan Žižka
Osudné pro něj bylo obléhání hradu Rabí, kde mu buď šíp nebo tříska zranily druhé oko. Údajně ale neoslepl úplně, prý rozeznával obrysy a stále se dokázal uplatnit v boji. Zemřel v roce 1424 při obléhání Přibyslavi, nedaleko místa skonu stojí Žižkova mohyla. Pochován byl v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.
Kdo vyhrál bitvu na Vítkově
| Bitva na Vítkově | |
|---|---|
| Trvání | 14. července 1420 |
| Místo | Vrch Vítkov, dnešní Žižkov, Praha, Čechy |
| Souřadnice | 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. |
| Výsledek | Vítězství husitů |
Kdo vyhral křížové výpravy
Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Kdo se utopil v bahně
Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho tělo bylo pohřbeno ve Stoličném Bělehradě do královské hrobky, vedle svých rodičů.
Co se stalo v bitvě u Moháče a jaký důsledek to mělo pro jagellonskou dynastii
Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele.
V jaké bitvě padl Ludvík Jagellonský
Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho tělo bylo pohřbeno ve Stoličném Bělehradě do královské hrobky, vedle svých rodičů.
Jak se dostali Jagellonci na český trůn
Jagellonci se dostali na český trůn roku 1471 v osobě nejstaršího syna polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského Vladislava. Vládli zde až do roku 1526, kdy Vladislavův bezdětný syn Ludvík zahynul v bitvě u Moháče proti osmanským Turkům.
Co to je spanilá jízda
Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel.
Kdo bojoval s husity
Část radikálních husitů se v zimě na přelomu let 1419 a 1420 zdržovala v Plzni a přilehlých krajích. Jejich velitelé, Jan Žižka, Břeněk Švihovský a Valkoun z Adlaru, považovali příměří, uzavřené mezi katolíky a husity v listopadu 1419, za neudržitelné.
