Kdo zpracovava vnitrni havarijni plán
Vnitřní havarijní plán
Zpracovávají je provozovatelé: jaderných zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů objekty a zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č.
Kdo stanovuje zónu havarijního plánování
Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele.
Kdo zpracovává plány konkrétních činnosti
Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Jeho zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje (dále jen "HZS kraje") v součinnosti se složkami IZS, orgány kraje, orgány hygienické služby, veterinární správy apod.
Co je to vnější havarijní plán
vnější havarijní plán – zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a pro objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.
Archiv
Co je vnitřní havarijní plán
Vnitřní havarijní plán (§155 AZ. odst. (2)), je soubor plánovaných opatření k likvidaci mimořádné události 1. stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, který se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření.
Kdo informuje obyvatelé v zone havarijního plánování o nebezpečí havárie
(1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20).
Kdo stanovuje zónu havarijního plánování podle atomového zákona
Zónu havarijního plánování jaderného zařízení stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování stanoví vyhláška č. 359/2016 Sb.
Kdo zpracovává plán hospodářské mobilizace
Plán hospodářské mobilizace
Samostatná součást krizové dokumentace zpracovaná ústředním správním úřadem (objednatel mobilizační dodávky), do jehož působnosti patří řízení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, v systému hospodářské mobilizace.
Kdo zpracovává krizový plán ORP
Krizový plán ORP navazuje na Krizový plán Moravskoslezského kraje a je zpracován na základě krizového zákona Hasičským záchranným sborem MSK v součinnosti s obecním úřadem ORP a dalšími subjekty krizového plánování.
Kdo zpracovává bezpečnostní program
Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy
(1) Provozovatel objektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst.
Kdo zpracovává krizový plán kraje
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
Kdo rozhoduje o evakuaci
Evakuaci je oprávněn nařídit velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce, starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností a hejtman kraje pro část nebo celé území svého kraje.
Kdo informuje obyvatelé o nebezpeci havárie
– Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), – jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, – zdravotnická záchranná služba, – Policie České republiky.
Kdo zpracovává plán nezbytných dodávek
Systém nouzového hospodářství
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Kdo hradí mobilizační dodávky
Výdaje na jejich zabezpečení hradí Správa státních hmotných rezerv ze své rozpočtové kapitoly.
Kdo schvaluje krizový plán
(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky. kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.
Kdo je orgán krizového řízení
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Kdo informuje obyvatelé v zone havarijního plánování
(1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20).
Kdo má povinnost zpracovat krizový plán
Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán (§ 28 odst.
Kdo schvaluje krizový plán ČNB
(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. (3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky.
Kdy musí být evakuační plán
Při provozování činnosti s vysokým požárním nebezpečím musí být vždy zpracován požární evakuační plán. Vzhledem k tomu, že plán je součástí dokumentace PO, smí jej zpracovat pouze technik PO nebo odborně způsobilá osoba v PO. Plán musí obsahovat vyhláškou stanovené formální náležitosti.
V jakém pořadí se provádí evakuace
Základní zásady provádění evakuace
Při vzniku živelních pohrom se v prvním pořadí evakuují osoby chůze neschopné nebo jinak postižené. Ve druhém pořadí, podle vývoje situace, se provádí evakuace ostatního obyvatelstva.
Kdo hradí náklady za pohotovostní zásoby
Systém nouzového hospodářství
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Kdo zpracovává krizový plán obce s rozšířenou působností
Vymezuje pravomoc a působnost orgánů krizového řízení ORP za krizových stavů. Krizový plán ORP navazuje na Krizový plán Moravskoslezského kraje a je zpracován na základě krizového zákona Hasičským záchranným sborem MSK v součinnosti s obecním úřadem ORP a dalšími subjekty krizového plánování.
Kdo schvaluje krizový plán kraje
vláda, □ ministerstva a jiné ústřední správní úřady, □ Česká národní banka, □ orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, □ orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“), orgány obce.
