Kdo je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán
Zpracovávají ho pouze ti provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie, a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií a jejichž povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu.
Archiv
Kdo může zpracovat havarijní plán
Povinnost zpracovat nebo zajistit zpracování havarijního plánu mají všechny fyzické a právnické osoby, které: ve větším rozsahu nakládají či manipulují se závadnými látkami, nebo hrozí-li při nakládání se závadnými látkami ke zvýšenému riziku znečištění podzemních vod a vodních toků.
Archiv
Kdo schvaluje vnitřní havarijní plán
Zpracovaný havarijní plán je postoupen k vyjádření správci povodí a následně místně příslušnému vodoprávnímu úřadu, který povede vodoprávní řízení. Po jeho schválení je nezbytně nutné prokazatelné seznámení zaměstnanců podniku se schváleným havarijním plánem.
Archiv
Kdo stanovuje zónu havarijního plánování
Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele.
Co je vnitřní havarijní plán
Vnitřní havarijní plán (§155 AZ. odst. (2)), je soubor plánovaných opatření k likvidaci mimořádné události 1. stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, který se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření.
Kdy se zpracovává havarijní plán
Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Pokud společnost splňuje jednu ze dvou uvedených podmínek, musí mít vypracovaný a schválený havarijní plán.
Jak dlouho platí havarijní plán
Lze tedy říci, že havarijní plán menšího objektu společně s kvalitními podklady lze zpracovat cca do týdne. Oproti tomu doba zpracování havarijního plánu většího průmyslového areálu bez dodaných podkladů a zákresů se může natáhnout i na 1 měsíc.
Kdo stanovuje zónu havarijního plánování podle atomového zákona
Zónu havarijního plánování jaderného zařízení stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování stanoví vyhláška č. 359/2016 Sb.
Kdo zpracovává krizový plán kraje
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
Na co se vztahuje havarijní pojištění
Výše pojistnéhotyp a značka vozidla.cena vozidla.stáří vozidla (čím starší vozidlo, tím levnější pojistné)zvolené riziko pojištění (odcizení, havárie, živel, kompletní)zvolená spoluúčast (čím větší spoluúčast, tím levnější pojistné)bydliště majitele vozidla (region)frekvence platby.
Kdy se vyplatí mít havarijní pojištění
Ideální stáří auta, aby pro vás bylo havarijní pojištění stále výhodné, je do šesti let. Pak už náklady na opravu často převyšují hodnotu vozu. Výjimkou jsou starší veteráni, kteří mají stále vysokou hodnotu. Pojištění se ale vyplatí i majitelům opravdu luxusních vozidel, která jsou stará více jak 6 let.
Kdo informuje obyvatelé v zone havarijního plánování o nebezpečí havárie
(1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20).
Kdo má povinnost zpracovat krizový plán
Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán (§ 28 odst.
Kdo schvaluje krizový plán ČNB
(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. (3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky.
Co je spoluúčast na havarijním pojištění
Spoluúčast havarijního pojištění představuje částku, kterou z celkové škody na vašem autě zaplatíte ze svého. Zbytek zaplatí pojišťovna. Spoluúčast může být stanovena jako konkrétní pevná částka, procento z výše škody nebo procento s uvedením minimální částky. Existuje i nulová spoluúčast.
Kdy má smysl havarijní pojištění
Podle expertů z oboru má smysl hradit havarijní pojištění v případě nových vozů nižší a střední třídy přibližně po dobu prvních pěti až šesti let. Pokud se jedná o vůz vyšší kategorie, vyplatí se havarijní pojištění i o pár let navíc.
Jak často se platí havarijní pojištění
Pojistné splátky se hradí nejčastěji měsíčně, čtvrtletně, půlročně nebo ročně. Platbu můžete provést převodem na účet, vkladem na účet, prostřednictvím České pošty nebo na pobočce pojišťovny.
Kdo rozhoduje o evakuaci
Evakuaci je oprávněn nařídit velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce, starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností a hejtman kraje pro část nebo celé území svého kraje.
Kdo informuje obyvatelé o nebezpeci havárie
– Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), – jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, – zdravotnická záchranná služba, – Policie České republiky.
Kdo schvaluje krizový plán obce s rozšířenou působností
Za subjekt krizového plánování se považuje subjekt, který zpracovává nebo odborně garantuje určitou část krizového plánu ORP. Krizový plán ORP schvaluje starosta ORP.
Kdo zpracovává krizový plán ORP
v krizovém plánu ORP (dále jen „KP ORP“) se rozpracují pouze ty hrozby, které mohou způsobit vznik krizové situace na správním území ORP a to s ohledem na typy krizových situací, pro které příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady zpracovávají typový plán.
Kdo platí spoluúčast
Pokud je v pojistné smlouvě uvedeno, že spoluúčast je např. 5%, tak při pojistné události zaplatí pojištěný 5% z ceny pojistné události a pojišťovna uhradí zbývajících 95%. V případě, že je spoluúčast nulová, hradí celou pojistnou událost pojišťovna.
Co znamená spoluúčast 10%
Spoluúčast může být například stanovena jako 10% a 10 tisíc Kč. V tomto případě, je-li škoda na vozidle ve výši 50 tisíc, zaplatili byste podle procent 5 tisíc, ale ve skutečnosti zaplatíte v tomto případě 10 tisíc. Při plnění z pojistné události se vždy se platí vyšší z těchto dvou částek.
Na koho se vztahuje havarijní pojištění
Havarijní pojištění se vztahuje na škody, které jste si sami způsobili, nebo na škody způsobené neznámým viníkem. Mezi takové škody patří škody způsobené havárií, živelními pohromami, odcizením, střetem se zvěří, pádem předmětu nebo vandalismem.
Proč sjednat havarijní pojištění
Havarijní pojištění chrání váš vůz a potažmo i vaše peníze. Nejlepší volbou je havarijní pojištění v plném rozsahu – tzv. All risk, které kryje rizika havárie, krádeže, vandalismu i živelných události. Chcete-li ušetřit, můžete si sjednat i havarijní pojištění pouze proti vybraným rizikům.
