Kdy se má jíst beránek
Obvykle se beránek pekl na Bílou sobotu, v neděli, na Boží hod velikonoční ho lidé odnášeli do kostela k posvěcení. Po mši si pak na něm rodina pochutnala.
Archiv
Co se má jíst na Velikonoce
Nádivka, mazanec, beránek, Jidáše, Pučálka a další velikonoční lahůdky. Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka.
Co se kdy peče na Velikonoce
Boží hod velikonoční – pečení a svěcení pokrmů
Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy – mazance, vajíčka, chléb, beránci. A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.
Archiv
Kdy se má jíst mazanec
Mazanec se tradičně pekl už na Bílou sobotu (ve stejný den jako beránek), aby byl nachystán na nedělní snídani. Ještě před ní ale hospodyňky šly s mazancem do kostela pro svaté pomazání. Odtud vzniklo označení mazanec, který byl nakrojen až po tomto úkonu. Ale zpátky k mazanci a proč je takový, jaký je.
Co se jí na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu upečte velikonoční nádivku a mazanec
Pekla se podle krajových zvyklostí, většinou v ní však nechybělo telecí a uzené maso, samozřejmě vejce a spousta čerstvých bylinek, nejčastěji nasekané mladé kopřivy. Dnes používáme hlavně housky máčené v mléce, dříve byla často základem slaná krupicová kaše.
Co se smí a nesmí na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Co na oběd na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu upečte velikonoční nádivku a mazanec
Pekla se podle krajových zvyklostí, většinou v ní však nechybělo telecí a uzené maso, samozřejmě vejce a spousta čerstvých bylinek, nejčastěji nasekané mladé kopřivy. Dnes používáme hlavně housky máčené v mléce, dříve byla často základem slaná krupicová kaše.
Co se nesmí dělat na Popeleční středu
Ke konci postní doby věřící odevzdají svoji almužnu do kostela. Popeleční středa a pak také Velký pátek jsou v křesťanské tradici chápány jako přísné postní dny. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Jak dlouho vydrží velikonoční beránek
Beránek šlehaný má trvanlivost maximálně 21 dní. Trvanlivost biskupského beránka se pohybuje kolem 45 dní. Není tedy problém si nakoupit na svátky dopředu. Když seřadíme beránky podle doby trvanlivosti, vypadá to asi takto: nejdéle vydrží biskupský beránek, potom beránek s polevou a nejméně beránek bez polevy.
Kdy se zdobí vajíčka
Pokud máte v plánu zdobit vajíčka vařená, doporučujeme je zdobit až o víkendu před Velikonočním pondělím. Vyfouknutá vajíčka pak zdobte kdykoliv se vám chce. Způsobů barvení a zdobení je celá řada.
Jak dlouho péct bochánek
Do středu bochánků nastříhneme nůžkami nebo nožem křížek a pečeme v předehřáté troubě ! asi 3/4 hodiny až 1 hodinu. Nejprve zapečeme při 200 °C, potom snížíme teplotu na 160-170 °C a dopečeme.
Co se nesmí na Velký pátek
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Kdy se klape
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Kdy se chodí na pomlázku
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.
Kdy končí půst
Závisí na Velikonocích a začíná Popeleční středou, která je prvním dnem půstu. To je zpravidla sedm týdnů před Velikonocemi. Půst končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Na Velký pátek vrcholí čtyřicetidenní očistné období.
Kdy je Popelec
| Popeleční středa | |
|---|---|
| Popelec, křížek z popela, na čele. | |
| Slavený | většinou západních křesťanů |
| Druh | křesťanský |
| Datum | středa sedmý týden před Velikonoci |
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Proč praskne beránek
Pokud beránek ve formě praskl, pravděpodobně jste dali větší než nutné množství kypřidla. Na 500 g mouky dáváme 1 sáček (13 g) kypřícího prášku (do piškotového těsta bez tuku prášek nepatří, těsto kypří dobře ušlehaný sníh z bílků).
Kdy delat Beranka
Velikonoční beránek by se měl podle tradice péct na Boží hod velikonoční – tedy poslední neděli před velikonočním pondělím, kdy se chodí s pomlázkou na koledu. Den předtím, o bílou sobotu, se peče velikonoční mazanec, který může mít i podobu věnce.
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Proč barvíme vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Jak na mazanec aby nepraskl
Pomažeme žloutkem, posypeme mandlemi a nahoře nastřihneme do tvaru kříže, aby nám mazanec nepraskl. Dáme péct do předem vyhřáté trouby. Doporučujeme 5 až 10 minut prudce zapéct a pak snížit teplotu na 160 °C. Pečeme po dobu asi 45 minut, než máme mazanec pěkně do zlatova.
