Co znamenala porážka českého vojska pro další vývoj v našich zemích
8. listopadu 1620 se před Prahou odehrála osudová bitva českých dějin. Porážka vojska českých stavů císařskou armádou znamenala na další tři století ztrátu samostatnosti a porobu českého národa.
Která vojska se střetla na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře (německy Schlacht am Weißen Berg), svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy.
Co a kdy se stalo zásadního na Bílé hoře
Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let. Obě armády se střetly 8. listopadu 1620 na Bílé hoře, jen několik kilometrů od pražských městských hradeb.
Archiv
Co vedlo k bitvě na Bílé hoře
Po nástupu Ferdinanda II. na trůn a omezení náboženské svobody vrcholí napětí mezi Habsburky a českými stavy. Roku 1620 pak dochází k rozhodující bitvě na Bílé hoře.
Jaké byly důsledky bitvy na Bílé hoře pro český národ
Letos 8. listopadu uplynulo 400 let, co se na Bílé hoře nedaleko od Prahy střetla vojska českých stavů s císařko-ligistickou armádou. Za necelé dvě hodiny bylo po bitvě a vítězství katolických sil znamenalo definitivní porážku českého stavovského povstání i celkovou změnu politiky v našich zemích.
Kdo to byli čeští stavové
V 16. století v Českých zemích existovaly tři základní stavy, panstvo, rytířstvo a města. Stavy měly politickou moc, scházeli se na zemských sněmech, kde rozhodovali o zásadních politických i ekonomických záležitostech v zemi výši daní, či volili krále.
Co pro české země znamenala třicetiletá válka
České země byly po většinu války před největšími válečnými útrapami uchráněny, ale počet obyvatel i zde poklesl o jednu třetinu. Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Kdy začala třicetiletá válka
Blíží se období třicetileté války (1618–1648). Ta zpočátku začala více jako náboženský konflikt, později se zabarvila v politický střet stavovského principu s absolutismem.
Kdo začal bitvu na Bílé hoře
Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Kdo vládl po bitvě na Bílé hoře
Od roku 1619 byl vrchním velitelem Fridricha Falckého a z této pozice také (neúspěšně) velel v bitvě na Bílé hoře.
Kdo vyhrál 30 letou válku
Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Kdo to byl Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český. Pocházel z rodu falckých Wittelsbachů.
Kdo to jsou stavové
V 16. století se v Čechách lidé dělili do tří stavů: páni, rytíři a měšťané. Stavové měli politickou moc, scházeli se na zemských sněmech, kde rozhodovali o výši daní, či volili krále.
Kdo potlačil stavovské povstání
Stavy musely přijmout Ferdinanda II. za svého krále, kapitulovat museli i moravští stavové, čímž povstání skončilo.
Jak dlouhá byla 30 léta válka
Blíží se období třicetileté války (1618–1648). Ta zpočátku začala více jako náboženský konflikt, později se zabarvila v politický střet stavovského principu s absolutismem.
Co zpusobilo 30 letou valku
Třicetiletá válka (1618 – 1648) byla vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a stoupenci reformace, především kalvinisty a luterány. Další příčinou války byl boj o politickou nadvládu v Evropě.
Kde byla bitva u Lipan
Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434 v lokalitě mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, která leží přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany.
Proč vznikla třicetiletá válka
Příčinou byl zpočátku náboženský konflikt mezi katolíky a protestanty. Do války se nezapojily jednotlivé státy samy za sebe, ale vznikly dvě válčící strany – katolická LIGA a protestantská UNIE. Liga byla zastoupena všemi habsburskými státy, do Unie se zapojily země, v nichž převažovalo protestantské náboženství.
Co se stalo po třicetileté válce
Všechna velká i menší knížectví posílila svou nezávislost a Německo se ještě více rozdrobilo. Do feudálního propletence Svaté říše vstoupil i Švédi, kteří na severu ovládli Brémy, Wismar nebo Stralsund. Autorita Habsburků v těchto krajích byla nulová. Na druhou stranu císař zcela ovládl svá území v Čechách a Rakousku.
Z jakého druhého důvodu si stavy vybraly za krále Fridricha Falckého
Čeští stavové si vybrali svého kandidáta na českého krále již za vlády bezdětného panovníka Rudolfa II. a snažili se prosadit na trůn Albrechta Jana Smiřického, který však záhy zemřel. Jeho bratr Jindřich Jiří nepřipadal v úvahu, protože byl slabomyslný.
Které stavy byly v Čechách
V 16. století v Českých zemích existovaly tři základní stavy, panstvo, rytířstvo a města. Stavy měly politickou moc, scházeli se na zemských sněmech, kde rozhodovali o zásadních politických i ekonomických záležitostech v zemi výši daní, či volili krále.
Čím začalo české stavovské povstání
Stavovské povstání vypuklo téměř sto let po nástupu Habsburků na český trůn. Celé toto období se vyznačovalo napětím mezi dvěma koncepcemi formy vlády. České stavy se snažily přiblížit ideji stavovské konfederace, tj. stavu, kdy by faktickou vládu v Koruně české vykonávaly stavy jednotlivých zemí.
Kdo popravil 27 českých pánů
Na Staroměstském náměstí v Praze, 21. 6. 1621, popravil kat Jan Mydlář 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání. Dodnes popravu připomíná 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.
Jak skončila bitva u Lipan
Bitva skončila rozhodným vítězstvím utrakvisticko-katolické aliance, a přestože vítězové nemilosrdně zlikvidovali drtivou většinu zajatců (na 700 zajatých sirotků a táboritů bylo na příkaz Mikuláše Krchlebce, Jana Švihovského z Rýznburka a Menharta z Hradce upáleno ve stodolách u Českého Brodu), nebyla polní vojska …
Kdo prohrál bitvu u Lipan
| Bitva u Lipan | |
|---|---|
| Trvání | 30. květen 1434 |
| Místo | mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, jižně od vesnice Lipany; Středočeský kraj |
| Souřadnice | 50°1′43″ s. š., 14°56′13″ v. d. |
| Výsledek | drtivé vítězství umírněných husitů a vojsk zemské hotovosti |
