V co věřili Římané
Římské náboženství bylo orientováno prakticky a smluvně v duchu zásady do ut des „dávám abys dal“. Jeho správné praktikování bylo založeno na znalosti a správném provedení modliteb, rituálů a obětování, nikoliv na víře či dogmatu.
Co vynalezli Římané
Velmi zásadní byl objev betonu, což umožnilo používání klenby a oblouků a společně s dobrou znalostí stavebních materiálů, jako byl mramor a kámen, Římanům umožnilo dosáhnout úspěchů v konstrukci převážně veřejných staveb. Známými příklady mohou být akvadukty, baziliky nebo Koloseum (amfiteátr římského typu).
Co jedli stáří Římané
Běžným denním jídlem byla špaldová nebo ječná kaše, popřípadě polenta. Přílohu tvořila zelenina (kapusta, cibule, řepa, salát a pór), luštěniny a domácí sýr. Maso se jedlo zřídkakdy, převážně během významných svátků, kdy bylo základní součásti oběti, nebo na pohřební hostině.
Co nám Římané zanechali
V Římské říši stály první supermarkety, multifunkční arény pro desetitisíce vojáků, vodovody, veřejné lázně a záchody, čistá pitná voda byla v každém městě. Římská městská architektura dosáhla úrovně, jaké jsme v Evropě dosáhli až někdy v 19. století. “
Jak dlouho trvala Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky Imperium Romanum, řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Jaké stavby stavěli Římané
Římané stavěly divadla, cirky (elipsovitá sportoviště) a císařské paláce (Palatium v Římě,Hadriánova vila v Tivoli). Jak se žilo v typickém římském městě víme díky zachovalým stavbám v Pompejích. Domy měly ve svém středu sloupový ochoz, na stěnách zdobily malby.
Jak vyrobit římský beton
Používali směs vápence (páleného vápna) s vodou, do které přidávali sopečný popel, nejčastěji pak popel z erupce staré cca 450.000 let v lokalitě přibližně 20 kilometrů na jih od Říma. Podle vědců právě tento popel stojí za vysokou trvanlivostí římského betonu.
Co se jedlo v raném středověku
Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.
Co jedli v Rime
Hlavní jídlo se u Římanů nazývalo cena. Původně odpovídalo asi našemu obědu, později se přesunulo do odpoledních a večerních hodin, a u těch, kteří si to mohli dovolit, získalo podobu hostiny. Ostatní denní jídla byla jednoduchá – chléb, sýr, solená ryba, luštěniny, zelenina – a jedla se během práce.
Jak žili stáří Římané
Bohatí Římané bydleli v rozsáhlých domech s předsíní a mnoha pokoji a ložnicemi. V zadní části domu se rozprostírala dvorana lemovaná sloupořadím, okrasnou zelení a někdy kašnou s vodotryskem. Ti méně majetní Římané se tísnili v malých bytech několikaposchoďových činžovních domů. Domy tvořily rozsáhlá náměstí (tzv.
Jak mluvili Římané
Latina, jazyk Římanů, se stala úřední řečí říše. V některých částech impéria, hlavně na východě, kde byla řečtina používána více než latina, se přesto dokázaly udržet i původní jazyky. Latina tak byla po staletí jazykem Evropanů a později až do nástupu baroka také jazykem vzdělanců.
Co způsobilo pád říše římské
Poslední ránu však říši podle popisované teorie zasadila obrovská inflace, která vedla k vylidňování venkova. A právě zde tkvěla příčina konečné zkázy: Hospodářský systém Říma totiž z 90 % stavěl na zemědělství. S odchodem venkovanů do měst ovšem zůstávala půda ležet ladem, což mělo na říši katastrofální dopad.
Jak skončil Řím
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Co to je Římské lázně
Římské lázně představují svět horké páry a příjemné relaxace a posezení. V římské lázni se teplota vzduchu pohybuje okolo 45 °C a jsou v nich vyhřívané lavice. Místnost tvoří většinou ovál. Ve středu je umístěn parní generátor, který vytváří kontinuálně páru a tím tvoří vlhkost vzduchu kolem 100 %.
Čím se inspirovala římská kultura
Římská kultura v mnoha oblastech čerpala a rozvíjela zdroje od národů a etnik, se kterými souvisela geograficky (Etruskové, politicky a obchodně Řekové, Punové, Egypťané, Keltové, Germáni). Římané postupně vytvořili vlastní archetypy, helénská kultura představuje vzor pro následující kultury.
Kdo vymyslel beton
Moderní portlandský cement poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton.
Co je to portlandský cement
Nejobvyklejší portlandský cement obsahuje zejména oxid vápenatý a křemičitý, výrobní proces zahrnuje pálení vápence s jílem či pískem a případnými příměsemi. Je součástí betonu či malty.
Jak často jedli ve středověku
Dvě jídla denně
V pozdním středověku se podle badatelky Magdaleny Beranové jedlo pouze dvakrát denně: první jídlo před polednem a druhé v podvečer kolem klekání (mezi pátou a půl sedmou, dle krajových zvyklostí).
Jak vypadala středověká hostina
Místnosti dominoval dlouhý stůl na vyvýšeném pódiu, za nímž sedával na nejčestnějším místě uprostřed panovník. Po stranách jej obklopovali hosté podle jejich urozeného původu. Stůl se obvykle umisťoval před krb, aby v chladnějších dnech hřál hodovníkům záda. Sál osvětlovaly lojové svíce či výrazně dražší voskovice.
Co ochutnat v Rime
Ristorante Arlù
| Tataráček s fíky a gorgonzolovým krémem | Saltimboca s domácími chipsy | Raviolli s lanýži |
|---|---|---|
| Variace na salát caprese | Spaghetti vongole | Spaghetti all'amatriciana |
| Jehněčí kotletky | Cheescake alla Arlù | Sbriciolata s krémem chantilly a lesním ovocem |
Co je typické pro Řím
Určitě byste měli ochutnat typické lidové jídlo Říma Špagety alla Carbonara, které se připravují ze špaget, vajíčka, kusu slaniny, parmezánu a smetany a už zmiňovanou specialitu – telecí s parmskou šunkou a šalvěji (Saltimbocca alla Romana).
Kdy a proč Padl Řím
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Kdo zničil Řím
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Jak dlouho trval Řím
Starověký Řím
| Řím Roma (la) ← ← 753 př. n. l.–476 n. l. (565) → → znak | |
|---|---|
| geografie Římská republika Římská říše Západořímská říše Východořímská (Byzantská) říše | |
| státní útvar | |
| státní zřízení: | volená monarchie (753–509 př. n. l.) konstituční republika (509–27 př. n. l.) polo-volená absolutní monarchie (27 př. n. l.–476 n. l.) |
Jak Římané nazývali lázně
Nazývaly se Aquae Sulis a Římané je založili krátce po vpádu do Británie roku 43. Po jejich odchodu se neudržované lázně zřítily a stovky let zůstaly pohřbené pod zemí.
